Kongregace pro katolickou výchovu vydala instrukci nazvanou "Identita katolických škol, za kulturu dialogu". Text o rozsahu necelých čtyř desítek stran si klade za cíl podpořit “jasnější vnímání katolické identity církevních vzdělávacích institucí” a předcházet “konfliktům a rozdělením ve vzdělávacím sektoru”. Jeho autoři se zároveň hlásí k tzv. Globálnímu vzdělávacímu paktu, který papež František koncipuje jako nástroj k posílení evangelizačního poslání církve a bratrštějšího světa.
Církev je "matka a učitelka" - a proto její působení na poli výchovy není pouze "filantropickou záležitostí", nýbrž podstatnou součástí jejího poslání. Řídí se v tom základními principy, jako je všeobecné právo na vzdělání, spoluodpovědnost všech - v první řadě rodičů, kteří mají právo rozhodovat o vzdělání svých dětí zcela svobodně a podle svého svědomí - a dále státu, který má povinnost umožnit různé druhy vzdělávání. Dalším základním principem je povinnost vychovávat, v níž se na církevní rovině prolíná evangelizace a podpora integrálního rozvoje člověka, ale také odpovědnost za formaci učitelů, aby byli svědky Krista. Katolická škola má být pojímána jako "společenství" prostoupené evangelním duchem svobody a lásky, vytvářejícím solidární prostředí. V multikulturním světě je také třeba připomenout "pozitivní a uvážlivou sexuální výchovu", která je nezanedbatelným prvkem, jehož se musí žákům v době dospívání dostat.
Instrukce Kongregace pro katolickou výchovu bere za svůj také Františkův výraz “kultura péče”, do níž zahrnuje předávání hodnot založených na důstojnosti každého člověka a všech základních práv, která z ní vyplývají. Připomíná také, že katolické vzdělávací instituce nemají být osamocenými a uzavřenými ostrovy, naopak nemají ztrácet misijního ducha, a zároveň – čteme v dokumentu – by měly mít “odvahu dosvědčovat katolickou, a tedy univerzální kulturu, a pěstovat zdravé vědomí své vlastní křesťanské identity”.
Dalším stěžejním bodem dokumentu je otázka kompetencí a legislativy. Pokud stát ukládá veřejným katolickým institucím "chování, které není v souladu" s doktrinální a morální důvěryhodností církve, nebo volby, které jsou v rozporu s náboženskou svobodou a katolickou identitou školy, instrukce doporučuje "podniknout přiměřené kroky na obranu práv katolíků a jejich škol, a to jak prostřednictvím dialogu se státními orgány, tak prostřednictvím příslušných soudů".
V závěru instrukce se zdůrazňuje významný přínos katolických škol “k evangelizaci kultury”, a to rovněž v kontextech, kde “nepříznivá situace vybízí ke kreativitě a hledání příhodných cest", protože, jak říká papež František, "vychovávat znamená dávat naději přítomnosti".
(job)