Jak uvedl ředitel Tiskového střediska Svatého stolce v reakci na vyjádření libanonského prezidenta na sociální síti Twitter, papež František zvažuje cestu do „země cedrů“.
„Jde o hypotézu, která se prověřuje“, odpověděl Matteo Bruni novinářům na otázku o možnosti papežovy cesty do Libanonu. Libanonský prezident Michel Aún na Twitteru oznámil, že František možná navštíví „zemi cedrů“. Jak dodal, „Libanonci na tuto návštěvu dlouho čekali, aby vyjádřili svou vděčnost za pozornost, kterou Jeho Svatost věnuje Libanonu, a poděkovali mu za iniciativy, které podnikl pro tuto zemi, a za modlitby, které obětoval za její mír a stabilitu“.
Papež František přijal libanonského prezidenta ve Vatikánu 22. března. Při srdečných rozhovorech na státním sekretariátu, jak informovalo vatikánské tiskové středisko, bylo poukázáno na význam dobrých vztahů mezi oběma zeměmi, které si letos připomínají jejich 75. výročí. Během setkání se obě strany věnovaly vážným socioekonomickým problémům, s nimiž se Libanon potýká, včetně situace uprchlíků, a vyjádřily naději, že pomoc mezinárodního společenství, nadcházející parlamentní volby a nezbytné reformy budou moci přispět k posílení mírového soužití různých náboženských vyznání žijících v “zemi cedrů”. Nakonec se hovořilo o katastrofálních následcích výbuchu v bejrútském přístavu ze 4. srpna 2020 a o “požadavku spravedlnosti a pravdy, který vyjádřily rodiny obětí”.
Papež František již několikrát potvrdil, že by si přál vycestovat do Libanonu. Rok po výbuchu v přístavu hlavního města, 4. srpna minulého roku, během generální audience papež oslovil rodiny obětí této tragédie a všechny, kteří ztratili domov a práci: „Drazí Libanonci, velice toužím po tom, abych vás navštívil, a neochabuji v modlitbě za to, aby se Libanon opět stal poselstvím bratrství a míru pro celý Blízký východ“. Rovněž v loňském roce, 1. července, se ve Vatikánu uskutečnil Den modliteb a reflexe za Libanon, který shromáždil patriarchy a další představitele východních církví. Během návratu z apoštolské cesty do Iráku papež při tiskové konferenci prozradil, že v dopise kardinálu Becharovi Raímu slíbil cestu do Libanonu.
Jan Pavel II. navštívil Libanon v roce 1997 a Benedikt XVI. v roce 2012; přičemž pro papeže Ratzingera to byla poslední apoštolská cesta jeho pontifikátu. Stojí však za zmínku, že Pavel VI. byl v roce 1964 prvním papežem, který vstoupil na libanonskou půdu. Papež Montini se cestou na eucharistický kongres v indické Bombaji na hodinu zastavil v Bejrútu. Po přivítání tehdejším prezidentem republiky Charlesem Hélou a hlavními politickými a náboženskými představiteli, Pavel VI. pronesl krátký projev ve francouzštině. „S potěšením můžeme říci, že Libanon na tomto místě zaujímá čestné místo mezi národy“, zdůraznil. „Jeho historie, kultura a mírumilovnost jeho obyvatel mu vynesly, dá se říci, všeobecnou úctu a přátelství. Především jeho starobylé a úctyhodné náboženské tradice si zaslouží naši chválu. A zejména nesmíme zapomenout“, pokračoval papež Montini, „co pro církev představuje víra libanonských křesťanů, která se projevuje v harmonické rozmanitosti obřadů, v hojnosti a pestrosti řeholních a mnišských společenství, v četných apoštolských, vzdělávacích, kulturních a charitativních činnostech“.
Přeložila: Jana Gruberová