Ve věku 96 let zemřela zakladatelka oderské Celostátní přehlídky církevních škol. Pohřební mše svatá se uskuteční v pondělí 12. června v 13.30 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jevíčku.
Ve středu 7. června odešla na věčnost paní Anna Staňková. Narodila se v Jevíčku 7. května 1927. Většinu profesního života ale spojila s územím dnešní ostravsko-opavské diecéze. V 50. letech vyučovala v Osoblaze, z politických důvodů ale po čase dostala výpověď. Dlouhodobě se mohla do školství vrátit až po listopadu 1989. Byla u vzniku oderské Střední pedagogické školy a střední zdravotnické školy sv. Anežky České v Odrách. Za své zásluhy o církevní školství si loni v červenci na Velehradě převzala Děkovné uznání České biskupské konference.
Anna Staňková se narodila 7. května 1927 v Jevíčku do zemědělské rodiny jako nejstarší z dvanácti dětí manželům Anně a Antonínovi Staňkovým. V dětství musela pracovat na poli a starat se o své mladší sourozence, ale také cvičila v Orlu, chodila zpívat do kostelního sboru a navštěvovala divadelní kroužek. Po ukončení pěti ročníků obecné školy začala studovat na gymnáziu v Jevíčku a během protektorátu dokončila gymnaziální studium v Boskovicích. Na konci války neměla dobré zkušenosti s vojáky Rudé armády a veřejně se zastala oblíbené učitelky německé národnosti. Po maturitě v roce 1946 se rozhodla proti vůli svého otce nastoupit studium na Masarykově univerzitě do Brna. Na studiích se o sebe musela postarat sama, protože nedostávala od rodičů žádnou finanční podporu. Otec brzy po nuceném vstupu do jednotného zemědělského družstva (JZD) zemřel. Díky své složité situaci mohla pamětnice jako sociální případ dostudovat, přestože prověrkami vzhledem k jejím názorům a křesťanskému smýšlení původně neprošla. V roce 1950 dokončila filozofickou fakultu v oboru filozofie – čeština a dostala první umístěnku do Osoblahy v pohraničí. V roce 1963 byla po neustálých problémech s komunistickými nadřízenými vyhozena ze školství s odůvodněním: Veřejné ohrožení mládeže.
Krátce byla bez zaměstnání, potom pracovala jako referentka a uklízečka v Čedoku. V období uvolnění politické situace kolem roku 1968 byla rehabilitována a nastoupila na místo profesorky češtiny na experimentálním gymnáziu v Ostravě-Porubě. V sedmdesátých letech, během normalizace, začaly nesmyslné hospitace v hodinách, přišlo obvinění z přetěžování žáků a všechno vyvrcholilo přeložením na učňovskou školu, tzv. Zengrovku. Byla soustavně psychicky vydírána, sledována Státní bezpečností (StB) a několikrát předvolána k výslechu. V ABS (Archivu bezpečnostních složek) se dochoval svazek kontrarozvědného rozpracování arch. č. KR-863208 MV, kde je jasně popsáno, že jí byla několikrát nabízena spolupráce, kterou vždy odmítla.
Celý svůj život věnovala výchově a vzdělávání dětí na různých školách, převážně na severní Moravě. V roce 1984 odešla do důchodu. V listopadu 1989 se v Římě osobně zúčastnila svatořečení Anežky České a po revoluci se stala jedním z prvních učitelů na církevní škole v Odrách. Největší posilou v těžkých obdobích života jí byla a je víra v Boha.
Paní Anna Staňková loni získala děkovné uznání, které ČBK každoročně uděluje na Velehradě.
Návrh na její ocenění byl tehdy zdůvodněn takto:
Paní Anna Staňková pracovala v Církevní střední škole a Střední zdravotnické škole svaté Anežky České Odry, nyní Střední pedagogické škole a Střední zdravotnické škole svaté Anežky České od jejího vzniku 1. 9. 1991 až do 31. 8. 2001. Byla vždy velmi poctivý a čestný člověk. V období komunistické nesvobody nemohla vyučovat, byla často nucená měnit školy, v některých obdobích nemohla působit mezi mladými lidmi vůbec. Po roce 1989 patřila k nadšeným zakladatelům církevních škol, konkrétně i naší školy a výrazně se podílela na zavedení školy do běžného života a propagaci dobrého jména školy na veřejnosti.
Působila zde jako učitelka českého jazyka a literatury. Její vyučovací hodiny byly vždy výborně připravené, doplněné nejrůznějšími ukázkami a aktualitami. Její předmět – literatura jí otevíral prostor pro duchovní a kulturní působení na studenty, pro mnohé z nich byla velkým vzorem. Při výuce kladla důraz na samostatnost studentů, vyžadovala tvůrčí přístup. Její nároky na studenty byly velmi vysoké, v hodnocení byla vždy spravedlivá a nesmlouvavá. Studenty vedla ke sledování kulturních akcí, k pravidelným návštěvám divadla i k tvorbě vlastních divadelních představení. Každoročně organizovala studentské akademie a besídky.
Paní profesorka Staňková se zapojovala do celé řady mimoškolních aktivit a mnohé z nich zakládala, spoluzakládala, či iniciovala a aktivně se účastnila téměř všech mimoškolních, veřejných a duchovních akcí školy. K jejím zakladatelským počinům patří: založení a dlouholeté vedení školní studentské samosprávy, Klub přátel umění, Divadelní dílna, divadelní výstupy se soubory…
Z jejího podnětu vznikla Celostátní přehlídka církevních škol v zájmové umělecké činnosti, jejímž zakladatelem a neúnavným organizátorem, propagátorem a porotcem paní Anna Staňková byla. Tímto ovlivnila tisíce dětí a studentů církevních základních a středních škol.
Paní profesorka Anna Staňková patřila k takzvaným dobrým duším školy, málokterá akce se konala bez její účasti, mnohým akcím pomáhala na svět, pro mnohé kolegy i studenty byla velikým duchovním učitelem a vzorem. Vždy byla připravena pomoct dobré věci a lidem kolem sebe. Tyto její skutky lásky však většinou zůstaly očím skryty, neboť její kroky byly vedeny Duchem svatým a bylo by je možné charakterizovat slovy Písma: Mt 6,3 „…Když prokazuješ dobrodiní, nechtěj budit pozornost, jako činí pokrytci… Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, …“
Pohřební mše svatá se uskuteční v pondělí 12. června v 13.30 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jevíčku. Parte ZDE.
Redakčně upraveno