V pondělí 4. července zesnul brazilský kardinál Cláudio Hummes OFM, který inspiroval současného papeže ke jménu František. Člen františkánského řádu, emeritní arcibiskup São Paula a emeritní prefekt Kongregace pro klérus, zemřel ve věku 87 let po dlouhé nemoci. Ve své službě se věnoval zejména pastoračnímu doprovázení domorodých národů, jejichž hlas přinesl na synodu o Amazonii v roce 2019.
Omnes vos fratres (Všichni jste bratři) – znělo biskupské heslo zesnulého kardinála, které zrcadlilo slova Františka z Assisi, jež podnítila vznik poslední papežovy encykliky. Srdce zesnulého kardinála Hummese pulsovalo především pro chudé a potřebné – domorodé obyvatele Amazonie, na které myslel i při posledním konkláve roku 2013, při němž byl zvolen buenosaireský arcibiskup Jorge Mario Bergoglio. Svému argentinskému příteli, který seděl po jeho boku, kardinál Hummes zašeptal do ucha: „Nezapomeň na chudé“. A z tohoto vnuknutí pak vzešla volba papežova jména. Prozradil to sám papež František novinářům, s nimiž se setkal 16. března 2013:
„Měl jsem vedle sebe emeritního arcibiskupa São Paula a také emeritního prefekta Kongregace pro klérus, kardinála Claudia Hummese: velkého přítele, velkého přítele! Když šlo do tuhého, utěšoval mě. A když hlasy stouply na dvě třetiny, ozval se obvyklý potlesk, protože papež byl zvolen. A on mě objal, políbil mě a řekl: Nezapomeň na chudé! A toto slovo se mi vracelo na mysl: chudí, chudí, chudí. Pak jsem si hned v souvislosti s chudými vzpomněl na Františka z Assisi“. Uvedl papež František krátce po zvolení.
Kardinál Hummes a Františkův pontifikát
Kardinál Hummes se z Bergogliova zvolení radoval a papeži, který ho chtěl mít vedle sebe na lodžii při prvním pozdravu k věřícím, popřál prostřednictvím Vatikánského rozhlasu dlouhý pontifikát, protože, jak řekl, „církev tento pontifikát potřebuje“. Kardinál Hummes se vždy modlil za církev, aby byla pevná a jednotná, neustupovala vnějším a vnitřním hrozbám. „Církev hájí svou jednotu jako jednotu plurality. Rozdělení je zlo“, prohlašoval před těmi, kteří chtěli zpochybnit papežovu autoritu. V této církvi, kterou si přál chudou a vycházející, měl podle emeritního arcibiskupa São Paula silněji zaznít hlas národů z amazonské oblasti amazonské, sužované odlesňováním, vytěžováním, nemocemi půdy i lidí, jakož i řadou pastoračních problémů.
Radost ze synody o Amazonii
Proto brazilského kardinála potěšilo svolání biskupské synody věnované Panamazonskému regionu v říjnu 2019. Přivítal je jako příležitost, jak zaměřit kolektivní pozornost na tuto často opomíjenou část světa. Byl jmenován generálním relátorem biskupské synody a ve své úvodní promluvě navrhl účastníkům shromáždění, aby se zaměřili na nové hledání cest pro církev v Amazonii, zejména pak předestřel otázku inkulturace a interkulturality, nedostatku kněží, úlohu jáhnů a žen, péče o společný domov v duchu integrální ekologie.
Na rozdíl od těch, kteří se zaměřili pouze na okamžité výsledky synody, která byla vyhodnocena jako neuspokojivá s ohledem na požadavky mnoha účastníků, kard. Hummes pohlížel na proces, který zahájila v Amazonii a ve světě. Zejména od roku 2020, kdy byl jmenován předsedou nově vzniklé amazonské církevní konference, trval na uplatnění synodálních doporučení: „Synoda je vrcholem, který osvětluje cestu. Ale pokračuje i nyní, celý proces bude pokračovat i v postsynodální aplikaci, na amazonském území“, řekl vatikánským médiím.
Život a dlouhá služba církvi
Kardinál Hummes se narodil roku 1934 v brazilském státě Rio Grande del Sud, v rodině německého původu. Své křestní jméno Auri Alfonso změnil na řeholní jméno Cláudio, když v roce 1956 vstoupil do františkánského řádu. Studoval filozofii v Římě a specializoval se na ekumenismus na ženevském institutu Bossey; byl profesorem, rektorem, teologem, biskupem.
Jednadvacet let, počínaje rokem 1975, strávil v brazilském Santo André, kde vynikal obranou dělníků, podporou odborů a účastí na stávkách jako biskup zodpovědný za pastoraci dělníků v celé Brazílii. V roce 1996 byl jmenován arcibiskupem ve Fortaleze ve státě Ceará. Během dvou let své tamní služby byl zodpovědný za rodinu a kulturu v brazilské biskupské konferenci a stal se tak jedním z hlavních organizátorů II. Světového setkání rodin s papežem, které se konalo v Rio de Janeiro v roce 1997.
O rok později ho Jan Pavel II. jmenovat arcibiskupem metropolitou São Paula, kde dal podnět k pastoraci povolání, formaci kněží a evangelizaci tohoto města. Důležitá byla také jeho role v oblasti masové komunikace, protože církev, jak řekl, musí mluvit k městu, sbližovat katolíky a přinášet evangelium do rodin.
Papež Wojtyla mu 21. února 2001 udělil kardinálský titul, v dubnu 2005 se pak zúčastnil konkláve, které zvolilo Josepha Ratzingera. A v roce 2006 ho Benedikt XVI. jmenoval prefektem Kongregace pro klérus po kardinálu Castrillónovi Hoyosovi. V tomto novém úřadě připravoval Rok kněží, v roce 2007 se zúčastnil pátého plenárního zasedání Latinskoamerické biskupské konference, známého spíše jako konference v Aparecidě, jejíž závěrečný dokument představil kardinál Bergoglio. V roce 2010 kard. Hummes rezignoval na funkci prefekta Kongregace pro klérus a předsedy Mezinárodní rady pro katechezi, což je instituce spojená se zmíněnou vatikánskou kongregací, vzhledem k tomu, že dosáhl kanonického věku.
Po smrti kardinála Hummese tvoří kardinálské kolegium 207 členů, z nichž 116 je oprávněno hlasovat při případném budoucím konkláve a 91 nikoli.
Na snímku z dubna 2006 dalajlama rozmlouvá s brazilským kardinálem Claudiem Hummesem (vpravo) během návštěvy katolického kostela v centru brazilského Sao Paula.
(upraveno a kráceno, jag)