Na Velký pátek dne 7. dubna 2023 byl o sedmé hodině ranní povolán na věčnost Bohuslav Korejs, sbormistr a dlouholetý regenschori chrámu Matky Boží před Týnem v Praze.
Bohuslav Korejs se narodil 25. prosince roku 1925 v Březových Horách. Vystudoval Benešovo gymnázium v Londýnské ulici v Praze 2, kde také získal hudební základy u prof. Otto Rödla. Základy varhanní hry se naučil od svého otce. Ve čtrnácti letech Korejs poprvé veřejně vystoupil jako varhaník, doprovázel písně při májové pobožnosti v pražském kostele sv. Kříže.
Za války Korejs studoval dirigování na hudební škole „Unie českých hudebníků z povolání“ u prof. Bohumila Špidry. V roce 1943 se stal členem rozhlasového Českého pěveckého sboru, který vedl legendární sbormistr Jan Khün. Po skončení války založil „Svatojakubský dětský sbor“. Po roce 1945 však bylo zaměstnání chrámového varhaníka nejisté a tak se stal úředníkem Státního úřadu statistického. Vojenskou službu absolvoval jako sbormistr zájezdové skupiny Armádního uměleckého souboru.
V roce 1951 však Korejs musel z politických důvodů ukončit úřednické zaměstnání a byl nuceně nasazen do národního podniku Praga jako pomocný dělník. V roce 1953 Korejs založil a řídil „Sbor pražských literátů“, tehdy spolupracoval s varhaníkem Jaroslavem Vodrážkou. Vedle zaměstnání studoval soukromě gregoriánský chorál u prof. Miroslava Venhody a řídil „Dětský pěvecký sbor Bendl“ v Praze-Holešovicích. Od roku 1953 také hrál pravidelně na varhany v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze-Strašnicích. Od roku 1964 pak působil jako ředitel kůru chrámu Matky Boží před Týnem.
Liturgická reforma druhého vatikánského koncilu počítala s užíváním národních jazyků i se zavedením nových liturgických zpěvů, které však dosud nebyly vytvořeny. Proto Bohuslav Korejs po roce 1969 postupně zhudebnil řadu žalmů v českém jazyce a utvořil jednotnou soustavu pro všechny tři roční cykly bohoslužby. Prof. ThDr. Jan Matějka později doporučil tyto žalmy ke knižnímu vydání. Publikace vyšla v roce 1984 pod titulem „Zpěvy s odpovědí lidu“ a je v českých zemích dosud nejužívanější hudební příručkou chrámových varhaníků.
Po roce 1989 se stal Korejs pedagogem na „Týnské vyšší odborné škole“. Zde založil sbor Scholu Týnského chrámu, kterou vedl do svých 90 let, do roku 2016. Se sborem produkoval převážně liturgický zpěv, hlavně v Týnském chrámu a také ve Strašnicích. Jeho oblíbeným repertoárem byly polyfonní renesanční skladby zvláště od Giovanniho Pierluigiho da Palestrina, ale také skladby Adama Michny z Otradovic. Miloval tradici staročeských Rorátů, které také se sborem zvěčnil na CD Roráte a při každé příležitosti zpíval. Své celoživotní skladatelské dílo ztvárnil také v liturgických zpěvech, zkomponovaných snad pro každou příležitost. Výběr těchto skladeb natočil na CD Ave Regina Caelorum. Jeho velikou láskou byly rovněž lidové písně, které sbor natočil na CD Hejdumdá. A protože pocházel z hornického městečka, měly jeho zvláštní oblibu též písně hornické, mnohé z nich umně zharmonizoval.
Od roku 1992 působil Bohuslav Korejs na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde po stránce liturgické hudby formoval budoucí kněze. Rád také vyučoval mladé varhaníky a zpěváky na letních hudebních kurzech.
V roce 2006 bylo jeho celoživotní dílo oceněno čestným uznáním České biskupské konference. V roce 2015 byla Bohuslavu Korejsovi za celoživotní sbormistrovskou, pedagogickou a dirigentskou činnost v oblasti sborového zpěvu a duchovní hudby udělena Cena Ministerstva kultury za neprofesionální hudební aktivity v oboru zájmových uměleckých aktivit.
Zemřel na Velký pátek 7. dubna 2023 ve věku 97 let.
Rozhovor s Bohuslavem Korejsem v Katolickém týdeníku z roku 2016 si můžete přečíst zde.
Zdroj: Wikipedia, vzpomínky přátel