Věřící studenti vysokých škol mohou téměř v každém univerzitním městě navštěvovat společenství podobně smýšlejících kolegů.
Patrně nejvíce aktivit na tomto poli tradičně vyvíjí Vysokoškolské katolické hnutí (VKH), které působí na mnoha místech Česka. „Mladí lidé se v tomto věku setkávají s novými lidmi a věcmi a někteří možná začínají víru tak trochu zpochybňovat. Proto je dobře, že kolem sebe mohou mít společenství a navzájem se podporovat,“ vysvětluje Magdaléna Machulová, místopředsedkyně VKH ČR, které jednotlivá hnutí ve městech zastřešuje. V čele každého z nich je pak rada, která společně s přiděleným duchovním organizuje program. „Většinou se scházejí každý týden, kdy se také koná studentská mše sv., pak následují různé programy, které střídají zábavu a vzdělávání. Mohou to být třeba kulturní akce, přednášky nebo i společné jídlo,“ vysvětluje.
VKH může pro studenty znamenat i záchytný bod po přestěhování do univerzitního města. Tak to měl i Václav Gregor, který po maturitě zamířil na studia farmacie do Hradce Králové. Tamní pobočka VKH se jmenuje Křesťanský akademický klub Salaš. „Na Salaš jsem poprvé šel s přáním neztratit v Hradci kontakt s duchovním životem. Ze začátku jsem sice chodil jen na studentské mše svaté, ale postupem času jsem nejen prohloubil svůj vztah s Bohem, ale také navázal pevná přátelství. A poznal lásku svého života,“ usmívá se student, který dnes patří mezi radní. Spolu s dalšími zástupci studentů a P. Tomášem Petráčkem chystají krom bohoslužeb také navazující programy, které jsou často otevřené pro veřejnost. Třeba 19. října zamíří do Hradce evangeličtí faráři a youtubeři Pastoral Brothers, 2. listopadu pak Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni, a v prosinci bude o vztahu literatury a duchovního života mluvit redemptorista P. Petr Beneš.
Celostátní vedení VKH by chtělo prezentovat duchovní život mladých i navenek. „Přejeme si, aby hlas mladých lidí byl v církvi trochu víc slyšet. Naplánovali jsme si proto kulaté stoly jako takové pokračování synodálního procesu,“ předesílá Magdaléna Machulová. „Rádi bychom také oslovovali už studenty maturitních ročníků, aby od začátku vysokoškolského studia věděli, že tu tato možnost je,“ dodává.
Jsou ale i města, kde studentů není mnoho a žádný spolek tam zatím nevznikl, třeba v Liberci. „Je zde jen jedna malá a navíc jen regionální Technická univerzita, prakticky bez humanitních oborů. Pokud tu nějací mladí praktikující katolíci jsou, zpravidla studují jinde, a pokud zůstávají v Liberci, jsou zajištěni ve svých farnostech. I přesto s ostatními kněžími, kteří na univerzitě působíme, držíme středeční večerní mše sv., kam občas dochází malý kroužek studentů, a podle jejich chuti se pak s nimi neformálně scházíme v tzv. Spolču,“ uvádí P. Michal Podzimek. Vedle něho na severu Čech působí i P. Václav Umlauf SJ a vojenský kaplan P. Petr Šabaka.
„Mnohem intenzivnější je naše pedagogickoakademická práce se studenty v humanitních a didaktických předmětech na naší fakultě. Tam učíme studenty kritickému smýšlení, a to i ve spirituálních otázkách, religionisticky poctivému přístupu ke všem náboženstvím a z nich plynoucím ideologiím i dobrým motivům pro růst k plnosti. Zkrátka jde o takový ježíšovský přístup živého doprovázení, bez lovu dušiček. Vedle toho udržujeme živá přátelství a kontakty i s ostatními kolegy, pro které je víra tématem. Těch setkání, společných obědů, večeří a drobných akcí je ročně nepřeberně,“ dodává P. Podzimek.