Za betlémskou hvězdou: Advent a Vánoce v Arcibiskupském paláci

Zajímá vás, jak trávila Štědrý den císařská rodina a jaké dárky našly pod stromečkem děti Františka Josefa I.? Víte, kde se vzal zvyk zdobení vánočního stromečku a kdy vznikla první skleněná ozdoba? Myslíte si, že arcibiskup Rudolf Jan Habsburský dostával v dětství dárky? A jak vůbec trávili olomoučtí arcibiskupové Štědrý den? To vše a ještě mnohem více se dozvíte na adventní prohlídce Arcibiskupského paláce v Olomouci, slibují kurátorky výstavy „Za betlémskou hvězdou“, která bude otevřena od 2. do 31. prosince 2023.

Adventní prohlídky Arcibiskupského paláce v Olomouci zavedou návštěvníky do historie adventu a slavení Vánoc. Výstava připomene, co jsou to roráty a jaké adventní zvyky se dříve dodržovaly. Představí, jaký byl Štědrý den malé arcivévodkyně Marie Terezie, nebo arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského a nahlédne také do jídelny a pod stromeček císaře Františka Josefa I. a císařovny Sisi. Letos poprvé budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si pětimetrovou slavnostní tabuli prostřenou pro 12 hostů s původními textiliemi, porcelánem a stříbrným vybavením z 19. století.

Ačkoliv dnes si Štědrý den neumíme představit bez stromečku, kapra s bramborovým salátem a dárků od Ježíška, všechny tyto zvyky jsou poměrně nové. Kdybychom před 120 lety navštívili na Vánoce běžnou domácnost, většinu z těchto typických věcí bychom u našich předků nenašli. Stromeček se u nás začal objevovat až v průběhu 19. století a zdomácněl u nás teprve před 100 lety. Štědrovečerní kapr s bramborovým salátem je v našich kuchyních také novinkou. Rozšířil se až po druhé světové válce. Návštěvníci se dozví, jaká jídla se nejčastěji vařila, a to jak v chudších, tak v bohatých domácnostech. Dříve se totiž velmi lišil advent i Vánoce na venkově a ve městech. Zatímco na vsi se déle udržovaly lidové tradice, bohatší měšťané se snažili co nejvíce přizpůsobit šlechtě, a tak rychleji přijímali nové zvyky jako třeba zapalování svíček na adventním věnci.

Advent byl pro naše předky dobou ztišení a očekávání narození Spasitele a zvláště na vesnici odpovídal přirozenému koloběhu přírody. Jak ubývalo práce na poli, zbývalo více času na domácí práce, u kterých si lidé při slabém světle vyprávěli příběhy. Dospělí strašili děti tajemnými postavami, které v adventu dohlížely na dodržování půstu, podněcovaly děti k modlitbě a kontrolovaly, jestli má hospodyně řádně uklizeno. I o těchto zapomenutých postavách uslyší návštěvníci během prohlídky.

Císařské Vánoce

Letos si připomínáme 175. výročí nástupu Františka Josefa I. na trůn, ke kterému došlo 2. prosince 1848 přímo v arcibiskupské rezidenci. Prohlídka proto bude mimo jiné zaměřena na oslavu Štědrého dne u Habsburků v různých obdobích života tohoto císaře. Mnozí z nás zapomínají, že 24. prosince byl až do roku 1990 běžný pracovní den. V minulosti proto bylo běžné, že i císař v tento den konal státnické povinnosti. „Z dobového tisku víme, že mladý císař František Josef I., který tehdy nebyl ve funkci ještě ani měsíc, na Štědrý den roku 1848 udílel v olomouckém Arcibiskupském paláci audience. Předpokládáme proto, že vánoční svátky v tomto bouřlivém roce strávil právě v Olomouci,“ říká jedna z kurátorek výstavy Vendula Prostředníková. Návštěvníci se na prohlídce dozví, jak tehdy asi mohly vypadat císařské Vánoce, ale také jaké byly císařovy první vánoční svátky se Sisi, které společně oslavili roku 1853 v Mnichově. Nejkrásnější Vánoce si František Josef užíval až na sklonku svého života, díky svým vnoučatům. Kvůli vánočním svátkům později dokonce omezoval státnické povinnosti a se svou rodinou trávil čas mimo Vídeň.

Na co dalšího se návštěvníci mohou těšit?

Již podruhé uvítají návštěvníky adventní výstavy slavnostně vyzdobené Reprezentační sály. Tak jako v minulých letech uvidí návštěvníci také výstavu betlémů. Betlémy byly zapůjčeny ze soukromých sbírek a pochází z různých historických období i koutů České republiky. Výstavu betlémů doplní obrazy a další umělecké předměty s adventní tematikou ze sbírek Arcibiskupství olomouckého. Kromě toho uvidí návštěvníci také unikátní rorátové svíce z Valašského muzea v přírodě. Svíce byly stáčené z voskových sloupků do nejrůznějších tvarů – modlitebních knížek či věnečků, které byly překrásně zdobené. K čemu sloužily, to už se návštěvníci dozví na prohlídce.

Zdroj: arcibiskupskypalac.cz