Z člena Švýcarské gardy se stal kněz

V rozhovoru pro Vatican News vzpomíná 34letý Didier Grandjean na svou cestu od uniformy Papežské švýcarské gardy ke kněžskému kolárku. Je to příběh muže vycvičeného v armádě, který přešel na duchovnější způsob služby papeži a církvi.

Didier Grandjean se narodil a vyrůstal v nábožensky založené rodině ve švýcarském Fribourgu a jeho motivace ke službě církvi byla přirozená. Po absolvování náborové školy švýcarské armády sloužil v letech 2011 až 2019 v Papežské švýcarské gardě.

Svou cestu nastoupil jako oficiální branec ve věku 21 let a během své služby často přicházel do kontaktu s poutníky a byl ovlivněn jejich vírou. Ukázalo se, že to byl podnět k jeho vlastnímu " prozření", jak uvedl pro Vatican News, a to až do té míry, že si během svých povinností našel čas na modlitbu a rozjímání.

Služba v gardě se ukázala být zásadní pro jeho duchovní zralost, což je podstatný rys potřebný k oficiálnímu přechodu na cestu kněžského povolání. Byla to cesta, na kterou cítil, že patří.

Přestože je jeho rodina nábožensky založená, dalo se očekávat, že je tato změna cesty zpočátku překvapí. Nicméně následná pozitivní reakce a podpora ze strany jeho blízkých ještě více podpořila jeho odhodlání a důvěru v jeho duchovní poslání. "Jdi, toto je tvá cesta," zaznělo z úst Grandjeanova otce.

Bývalý gardista zažil klíčový okamžik během konkláve v roce 2013, kdy byl svědkem vznešenosti a symboliky církve, stejně jako oddanosti papeže Františka.

Mezi hodnoty, které spojují podstatu příslušníka Švýcarské gardy i kněze, patří disciplína a přátelství. Grandjean si je vědom toho, že oddat se druhým vyžaduje vytrvalost, a říká, že "modlitba je jako boj".

Jak ve Švýcarské gardě, tak jako seminarista čerpal Grandjean inspiraci z titulu Servus servorum Dei, Služebník služebníků Božích. Tento starobylý papežský titul si vykládá jako touhu věnovat se službě nezištně a s velkou pokorou, aniž by za to nutně něco očekával.

Fribourgský seminarista řešil i sociální aspekt bytí Servus servorum Dei a uvědomil si pocit osamělosti, protože se nemůže oženit. Řekl si však, že tento rodinný pocit lásky najde ve své službě spoluvěřícím.

Grandjean v rozhovoru také uvedl, že je znepokojen stále rostoucí "pohodlností společností", v níž je odklon od víry přítomen více než kdy jindy a význam obětavosti a dlouhodobého závazku se vytrácí, a to nejen v kněžství, ale i v manželství.

Nicméně bez ohledu na klesající počet kněžských a řeholních povolání lidé stále vyhledávají rady zkušených kněží a jejich přítomnost jim přináší radost a vedení. Církev a její služebníci musí být lidem vždy k dispozici, protože, "to, čeho se zřeknete ze svého předchozího života, se vám stonásobně vrátí," uzavřel bývalý gardista.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce