Vzpomeň na svůj konec a přestaň nenávidět

Je to biblická věta z knihy Sirachovcovy. Papež ji připomněl při modlitbě Anděl Páně a dnes se zdá být stále aktuálnější tváří v tvář slovům nenávisti, která slyšíme, a tváří v tvář riziku rozšiřující se války na Ukrajině. Spolu s nenávistí ohrožuje lidstvo i lhostejnost: ve světě je tolik zapomenutých obětí válek.

S přibývajícími slovy nenávisti roste nebezpečí, že se vyvinou v násilné činy, pokud se již nestaly zbraněmi, které zabíjejí a ničí. Ve světě, který je už tak zraněný tolika konflikty a lhostejností vůči trpícím, se s přibývajícími slovy nenávisti zvyšuje nebezpečí pro všechny. Lidé s důležitými rozhodovacími pravomocemi mohou snadněji zmáčknout špatné tlačítko, pokud jsou naplněni hněvem, který je živen vznětlivými slovy. Celému lidstvu hrozí větší nebezpečí, pokud mocní tohoto světa pronášejí slova nenávisti.

Výrok proti zášti

"Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět," čteme v Bibli (Sir 28,6). Tato slova napsal asi před 2200 lety jeruzalémský Žid Jehošua ben Sira. Papež na to upozornil při modlitbě Anděl Páně před dvěma lety, 13. září 2020:

"Dnes ráno, když jsem sloužil mši svatou, jsem se zastavil a zaujala mě věta z prvního čtení v knize Sirachovcově. Věta zní takto: "Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět. Krásná věta! Myslete na konec! Pomysli na to, že budeš v rakvi... a poneseš si tam svou nenávist? Přemýšlej o konci, přestaň nenávidět! Skonči s tou záští. Vzpomeň si na tuto větu, která je tak výstižná: "Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět."

"Vzpomeň na hnilobu a smrt" - pokračuje Sirachovec - "a přestaň nevražit na bližního... Odpusť křivdu svému bližnímu, a pak i tvé hříchy budou odpuštěny."

Nenávist a lhostejnost

Nenávist ubližuje nejprve člověku samotnému a teprve potom druhým. Lhostejnost je však také velkým zlem. Zapomínáme na mnohé bolestné situace, odvracíme tvář, zvykli jsme si na utrpení druhých, mezi nimiž jsou i ti, kteří stále žijí a umírají v zapomenutých válkách.

Zapomenutá Sýrie

V Sýrii se bojuje již více než 11 let: je zde asi půl milionu mrtvých a více než 11 milionů uprchlíků a vysídlených osob. Kardinál Mario Zenari, nuncius v Damašku, se zármutkem říká: "Zapomněli jsme, naděje se vytratila ze srdcí mnoha lidí, zejména ze srdcí mladých, kteří ve své zemi nevidí žádnou budoucnost a snaží se emigrovat". Panuje hlad: "Je nedostatek chleba a nyní, po válce na Ukrajině, i mouky." V těchto letech války opustily Sýrii snad dvě třetiny křesťanů: "V těchto konfliktech jsou menšiny nejslabším článkem řetězu." A nyní přichází zapomnění: "To," poznamenává, "je další vážné neštěstí, které postihlo Sýrii. Pád do zapomnění. Toto zapomnění lidem velmi ubližuje."

Hlad a válka v Etiopii

Kardinál Berhaneyesus Souraphiel, arcibiskup Addis Abeby, hovoří o válce a hladu v Etiopii: "Miliony Etiopanů zoufale potřebují humanitární pomoc." Kdo si na ně vzpomene?

Kalvárie v Myanmaru

V Myanmaru "jsme ještě na Kalvárii", říká kardinál Charles Maung Bo, arcibiskup z Rangúnu. Vojenský režim nešetří útoky na kostely a tisíce barmských uprchlíků bloudí v lesích. Zhroucení ekonomiky se nevyhnulo nikomu: více než polovina obyvatelstva se ocitla v chudobě. Mladí lidé se cítí ochuzeni o svou budoucnost. Na této křížové cestě, říká, "je hluboká víra lidí působivá... Jako křesťané nacházíme naději v hlubokém tajemství bláznovství kříže".

Jemen, periferie světa

Biskup Paul Hinder, emeritní apoštolský vikář Jižní Arábie, hovoří o zapomenuté válce v Jemenu, kde humanitární nouze sužuje miliony lidí. Více než 2 miliony dětí riskují život kvůli hladu: "Tyto zapomenuté války," říká, "jsou málo zajímavé. Jemen je pro mnohé skutečně na periferii světa."

Všichni bychom mohli žít v míru

To je jen několik zapomenutých válek. Války často začínají slovy nenávisti. "Dnes to musíme říci jasně," řekl papež František, "ve světě je mnoho rozsévačů nenávisti, kteří ničí", protože "jazyk je zákeřná zbraň, zabíjí", zatímco "my všichni bychom mohli žít v míru jako bratři" (mše v Santa Martě, 12. listopadu 2019).

(pb)