Vyprávěj mi o Desateru

Desatero Božích přikázání. Tři slova označující deset vět, které čeří mysl lidí od dob Mojžíše, tedy nějakých tři a půl tisíc let. Pro někoho seznam omezení, pro jiné cesta ke svobodě. K přijetí Desatera, coby návodu na dobrý a správný život, vede cesta leckdy dlouhá a trnitá. A někdy je to “boj” na celý život. Co by ale mělo stát na počátku této cesty, je jeho správný výklad a pochopení. Což leckdy není jednoduché ani pro dospělé, natož pro děti.

Bruno Ferrero, salesiánský kněz a spisovatel, pomáhá ve svých knížkách pro děti s přiblížením základních prvků křesťanské víry, které jsou věřícím, ale i mnohým nevěřícím známá a samozřejmá. Kdo by například neznal či nazpaměť neuměl modlitbu Zdrávas, Maria nebo Otče náš. Ale co vlastně znamená Zdrávas? Jaké to je být milostiplná či požehnaná? A co teprve význam takové specialitky jako “Posvěť se jméno tvé”? Umět tradiční modlitby nazpaměť ještě neznamená, že jim my nebo naše děti plně rozumí a že umíme jejich pozadí či význam vysvětlit.

V tom jsou rodičům a katechetům velkou pomocí například právě příběhy Bruna Ferrera, které jednotlivé části těchto modliteb přibližují, a to ve stejnojmenných knihách Zdrávas, Maria (vydané v roce 2018) a Otče náš (2020). Křesťanská víra však přináší mnohá další “dobrodružství”, jako je například tajemství eucharistie nebo jednotlivá přikázání. I tyto aspekty se snaží dětem Bruno Ferrero přiblížit. Po knize Vyprávěj mi o svatém přijímání vyšla další kniha příběhů s názvem Vyprávěj mi o Desateru.

Každá další kniha z pera tohoto autora je více a více vymazlená. Všechny drží stejný formát a jsou doprovázeny jedinečnými ilustracemi slovenského výtvarníka Juraje Martišky. Každá další kniha ale zatím vždy nabízí kromě příběhů i další zajímavé obohacení.

Úvodní příběh knihy Vyprávěj mi o Desateru nabízí milé povídání o tom, jak Bůh dával šestý den všemu svému stvoření jeho jedinečný úkol: 

„Trnitý keř zašuměl, když kolem něj prošel Stvořitel, a ten se na něj laskavě podíval a pohladil ho: ‚Neboj se. Budeš na zemi jiskřičkou krásy.‘ A vykvetla růže. … ‚A ty budeš všechny učit pokoře,‘ pošeptal blešce. Svou úlohu dostal nakonec i člověk. I jemu Bůh sdělil jeho poslání v deseti Božích slovech. Ale člověk těch deset slov zapomněl. A tak o mnoho let později Bůh ta slova zopakoval svému blízkému příteli, Mojžíšovi, který je napsal na kamenné desky a potom do bible…”

Po tomto úvodním příběhu následuje výčet Desatera v tradičním znění, jak jej známe, včetně oněch jazykových záludností jako ‘pomni’ či ‘nesesmilníš’.

Nadpisy uvozující jednotlivé příběhy ke každému přikázání jsou pak již k dětskému chápání přívětivější, a jsou samy o sobě malými perlami: Nebudeš mít jiné Bohy mimo mne: “Neboť jsi pro mne jedinečný”... Zachovávej sváteční den: “Protože s Tebou rád trávím čas.”... Nebaž po manželce svého bližního: “Protože lidé nejsou věci”. Znění každého přikázání je vyjádřeno jazykem srozumitelným i malým dětem. A pod každým přikázáním je v jedné větě moudře a velmi niterně shrnuto poselství Boha daného lidem: “Jsi pro mne jedinečný, rád s Tebou trávím čas, jsi mnohem mnohem víc, než věc.”

Jednotlivé příběhy jsou, tak jako v předešlých knihách Bruna Ferrera, originální a neotřelé. Vyprávění z biblické doby střídají příběhy z dnešních dní a nechybí ani několik vyprávění pohádkových. Na konci každého příběhu je krátké zamyšlení, které shrnuje pointu příběhu i samotného přikázání. A poslední věta pak napovídá dětem a formuluje jejich možná předsevzetí: „Boží jméno nesmíme říkat zbytečně, jako by to bylo zvolání nebo nadávka. Bůh je přece ta nejúžasnější bytost na světě. A co já? Já budu vždycky vyslovovat jeho jméno s láskou a úctou." nebo „My pořád říkáme: ‚Nemám čas‘, ale Bůh na nás čas vždycky má. A čeká na nás. A co já? Já každou neděli strávím nějaký čas s Bohem a budu s ním mluvit.”

Pokud děti vezmou jednotlivá ‘předsevzetí’ na konci každého zamyšlení vážně, mohou je na konci knihy stvrdit svým podpisem. Jelikož jsou formulována pozitivně a srozumitelně, jsou dětem velmi užitečným průvodcem: Každou neděli strávím čas s Pánem se přeci jen daří plnit lépe než "Pomni”, a Budu pomáhat druhým, aby měli to, co potřebují zas lépe než “Nepožádáš statku bližního svého”. Tento návod na dobrý a správný život se opravdu povedl!