Vyjádření kardinála Dominika Duky k úmrtí Prof. Ludvíka Armbrustera SJ.

Jako velký kancléř Teologické fakulty UK vyjadřuji lítost nad odchodem emeritního děkana KTF UK prof. Ludvíka Armbrustera, který se zasloužil o plnohodnotný návrat Katolické teologické fakulty do života Karlovy univerzity. Byl nejen autoritou, ale i mužem hluboké víry, zkušenosti a pravé lidské sdílnosti.

S vděčností

Dominik kardinál Duka

R.I.P.  

P.  Ludvík Armbruster se narodil 16. 5. 1928 v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu vstoupil 14. 8. 1947 na Velehradě do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. Po složení prvních slibů 15. 8. 1949 studoval filozofii v Děčíně. V dubnu 1950 byl spolu se všemi řeholníky zatčen a po dvouměsíční internaci v Bohosudově byl vzhledem ke své rakouské státní příslušnosti vyhoštěn z republiky jako nežádoucí cizinec. V letech 1950–1952 studoval v Římě na Papežské gregoriánské univerzitě, kde roku 1952 získal licenciát z filozofie. Poté studoval japonštinu ve městě Jokosuka a filozofii na univerzitě v Tokiu, kde v roce 1956 dosáhl doktorátu. Následná teologická studia v německém Frankfurtu nad Mohanem završil v roce 1960 licenciátem. Na kněze byl vysvěcen 31. 7. 1959.

Od roku 1961 působil v Japonsku. Po dalších studiích filozofie na Univerzitě Sophia v Tokiu se stal docentem a roku 1969 profesorem. Dne 15. 8. 1964 složil poslední sliby. V letech 1965–1970 byl nejprve regentem interdiecézního kněžského semináře v Tokiu, od roku 1967 jeho rektorem. V letech 1975–1983 působil jako ředitel centrální univerzitní knihovny. Od roku 1988 byl po deset let univerzitním kaplanem.

Od roku 1990 začal každé léto navštěvovat Českou republiku a podílet se na obnově české jezuitské provincie i teologických studií u nás. Po návratu do České republiky působil od roku 2002 jako profesor filozofie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 2003–2010 byl jejím děkanem. Napsal celou řadu filozofických pojednání – monografií i příspěvků do sborníků a časopisů v několika jazycích, věnoval se rovněž překladům. Je nositelem dvou státních vyznamenání: v roce 2006 mu byl udělen rakouský Čestný kříž za vědu a umění I. třídy a dne 28. října 2008 získal medaili za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství z rukou českého prezidenta. V roce 2018 mu byla udělena Stříbrná pamětní medaile Senátu.

Od září 1999 po 20 let plnil roli socia provinciála českých jezuitů a konzultora provincie, zůstal však členem Japonské provincie Tovaryšstva Ježíšova. Byl oblíbeným exercitátorem a kazatelem.

Parte s informacemi o pohřbu zde