S odchodem arcibiskupa Jana Graubnera, který se v sobotu 2. července 2022 ujme úřadu pražského arcibiskupa, se v olomoucké arcidiecézi spustí proces, který zde naposledy proběhl před více než třiceti lety – volba administrátora.
Do osmi dní od uvolnění úřadu diecézního biskupa se k ní musí sejít takzvaný sbor poradců, a jeho členové podle všeho otálet nehodlají. „Sejdeme se v pondělí 4. července dopoledne. Předpokládám, že po úvodní rozpravě napíší konzultoři v tajné volbě na lísteček jedno jméno a určení skrutátoři oznámí výsledek. Zvolení je nutno bez průtahů oznámit zvolenému, pokud by to nebyl přímo někdo z konzultorů, a ten je povinen do osmi dnů oznámit předsedajícímu, zda zvolení přijímá,“ popisuje biskup Antonín Basler – jeden ze členů sboru, ve kterém zasedá také biskup Josef Nuzík, oficiál olomouckého interdiecézního soudu P. Libor Botek, biskupský delegát P. Petr Bulvas, rektor Arcibiskupského kněžského semináře P. Pavel Stuška a biskupský delegát Mons. Vojtěch Šíma.
Každý z nich může podle Kodexu kanonického práva navrhnout kteréhokoli biskupa nebo kněze, který „dovršil třicet pět let věku“ a také „vyniká znalostmi a moudrostí“. „Právoplatně je zvolen ten, pro kterého za přítomnosti nadpoloviční většiny z těch, které je nutno svolat, hlasovala nadpoloviční většina přítomných, přičemž po dvou neúspěšných hlasováních se hlasuje o dvou kandidátech, kteří obdrželi nejvíce hlasů, anebo – jestliže je jich více – o dvou věkem nejstarších. Jestliže po třetím hlasování zůstává stejnost hlasů, považuje se za zvoleného ten, kdo je podle věku starší,“ popisuje církevní právník P. Damián Němec OP.
Předpisy pro již zvoleného administrátora pak zmiňuje výše zmíněný oficiál církevního soudu a člen sboru poradců P. Libor Botek. „Jakmile administrátor přijme volbu, musí vykonat vyznání víry před sborem poradců. Od té chvíle může a musí vykonávat všechna práva a povinnosti diecézního biskupa. Má stejné povinnosti jako diecézní biskup: povinnost rezidence, mše svaté pro populo nebo účasti na naddiecézních zasedáních církevní provincie a biskupské konference,“ vyjmenovává.
Přesto je právní postavení diecézního administrátora v praxi omezeno obecným pravidlem sede vacante nihil innovetur, tedy „v době uvolnění úřadu diecézního biskupa se neprovádějí žádné změny“. Je tak zakázáno, aby administrátor prováděl jakékoli úkony, které by mohly způsobit škodu nebo újmu diecézi a biskupským právům, aby například odstraňoval, ničil nebo jakkoli měnil jakýkoli dokument diecézní kurie. Administrátor také nesmí udělovat exkardinaci nebo rozhodovat o inkardinaci kleriků, odvolávat kancléře nebo diecézní notáře, zakládat veřejná sdružení věřících nebo jmenovat faráře, ledaže by farnost byla neobsazená déle než rok.
(s využitím textu psaného pro Katolický týdeník)