Vězení jako škola kněžství: Kaplan hovoří po 23 letech služby

Po více než dvou desetiletích služby mezi vězni P. Raffaele Grimaldi sdílí své zkušenosti a svědectví o tom, jak se vězení stalo místem jeho duchovního zrání. Setkání s těmi nejslabšími mu ukázalo, že každý člověk, bez ohledu na svou minulost, si zaslouží milosrdenství, naději a druhou šanci.

Papež František během Jubilea naděje vůbec poprvé v historii rozhodl o otevření Svaté brány  v italské věznici Rebibbia. Vězni tuto událost přijali jako znamení milosrdenství, blízkosti a naděje. P. Raffaele Grimaldi, duchovní správce kaplanů v italských věznicích, zdůrazňuje slova Svatého otce: „Ti, kteří udělali chyby, potřebují, abychom jim podali pomocnou ruku, aby se mohli vrátit na správnou cestu.“

P. Grimaldi opustil kaplanské místo v neapolské věznici Secondigliano, kde sloužil 23 let. Nyní koordinuje tým 230 kněží, kteří se starají o téměř 62 000 vězňů v celé Itálii, z nichž 20 000 jsou cizinci. Ze svého dlouholetého působení mezi vězni si odnesl důležitou zkušenost: „Vězení nejsou jen plná obyčejných vězňů, ale i těch, kteří jsou pod nejpřísnější ostrahou – lidí s velmi rozsáhlou kriminální minulostí.“

Kněz zdůraznil, že služba kaplanů „je pro všechny" a že „nezáleží na tom, jaký trestný čin člověk spáchal, protože bychom neměli ztotožňovat člověka, který je ve vězení, s jeho chybami". 

„Moje zkušenost ve věznici Secondigliano byla velmi intenzivní, formovala mě lidsky i duchovně. Vždycky říkám, že tím, že jsem byl kaplanem, jsem se naučil být knězem, protože jsem se setkal s těmi nejslabšími, vyloučenými, a především jsem si uvědomil, že musí existovat milosrdenství a odpuštění. My kaplani jsme skutečně přesvědčeni, že když vězňům pomůžeme, mohou znovu získat důstojnost a víru v sebe sama,“ dodává Grimaldi. 

„Papežova výzva vychází z evangelia, je apelem na svědomí a odpovědnost druhých. Odpuštění a pomoc druhým, o kterou papež žádá, jsou projevem křesťanské lásky. Dobře víme, že vězni jsou zde z důvodu spravedlnosti, ale nikdy nesmíme oddělovat soucit od práva. Jinak se spravedlnost mění v pomstu."

Grimaldi také poznamenal, že věznice Rebibbia se stala „symbolem všech věznic po celém světě“. Vysvětlil, že si ji Svatý otec vybral záměrně, aby vyslal jasné poselství: „Podívejme se na naše věznice a vnímejme osudy těch, kdo v nich žijí." 

Upozornil však, že papež František vyjadřuje svou blízkost vězňům již od počátku svého pontifikátu – například pravidelným mytím jejich nohou na Zelený čtvrtek a neustálými výzvami k milosrdenství.

Zároveň zdůraznil, že „role laiků je zásadní,“ neboť je třeba „předávat poselství přijetí.“ Dveře vězení jsou otevřené, což umožňuje jejich překročení a vstup dovnitř. Nes­míme však zapomínat, že tyto dveře jsou otevřené i pro ostatní, aby mohli odejít. „Není to jen vchod, ale také východ,“ upozornil.

P. Grimaldi vyjádřil svou největší obavu: „Když vězni odcházejí, často nenalézají přijetí a otevřenost. Stále existuje mnoho předsudků a upřímně řečeno, společnost se bojí přijmout ty, kteří opouštějí vězení.“ Zdůraznil proto, že je nutné „vychovávat společnost k větší vstřícnosti a k tomu, aby nebyla lhostejná k tolika problémům,“ a vyzval k vytváření nové kultury založené na porozumění a překonání lhostejnosti. 

Připomněl také, že 9. dubna projdou Svatými dveřmi ve věznici Rebibbia členové Italské biskupské konference v čele s kardinálem Matteem Zuppim, aby oslavili Jubileum.

Zdroj: CNA