Ve věznici v Itálii šijí oděvy pro řeholníky

Ve věznici Castelfranco Emilia v Modeně byla otevřena v Itálii ojedinělá krejčovská dílna, kde se šijí oděvy pro řeholníky a další výrobky, které se pak prodávají na internetu.

Náprava člověka prochází také jehlou a nití. Vězeň z věznice Castelfranco Emilia, původem z Gambie, který byl již před nástupem do vězení zručným krejčím, založil s pomocí dvou dobrovolníků originální krejčovskou dílnu, v níž se šijí oděvy pro řeholníky, ale také křestní košile a další výrobky. Tato iniciativa je v Itálii zatím ojedinělá a potvrzuje, že městská věznice v Modeně je vlajkovou lodí mnoha aktivit, které se dají nabízet vězněným osobám. Zatím se vyrábí pouze oblečení pro kapucíny, ale počítá se s tím, že se nabídka co nejdříve rozšíří i na zbytek františkánské rodiny, tedy na minority a konventuály. Jakmile se oblečení vyrobí, prodává se na webových stránkách družstva Giorni Nuovi. S nápadem přišel kaplan zařízení,  Felice Lanza: "Před několika lety jsem se na setkání všech vězeňských kaplanů dozvěděl, že v Poggioreale  šijí vězni liturgická roucha, a tak mě napadlo: proč něco neudělat i tady?“

Kaplan Felice kontaktoval družstvo Giorni Nuovi z Modeny, které je členem Confcooperative Terre d'Emilia, společnosti založené v roce 2015, která má zkušenosti s dobrovolnickou prací ve vězení. Družstvo se projektu ujalo a financuje ho z části výtěžku z prodeje dalších výrobků, jako jsou křestní košile, ale také polštářky, látkové předměty na vánoční výzdobu, tašky a ledvinky. Společně mají velké sny: "V budoucnu bychom chtěli vyrábět také tuniky pro první svaté přijímání nebo roucha pro jáhny, ale především bychom chtěli zřídit dílnu za zdmi věznice. Místo, kde by vězni, kterým skončil trest a umí šít, mohli pracovat i přespávat, jakýsi most mezi vězením a společností.“

Zatím jsou zákazníci omezeni na několik farností a klášterů, ale bratr Felice Lanza doufá, že se mezi řeholníky informace o dílně rozšíří a klientela bude stále širší: "Pro nás bratry je hábit znamením zasvěcení a bratrství, ale také chudoby a pokání. Bratr, který nosí náš hábit, si je vědom úsilí rukou, které ho ušily, a tak se jeho nošení stává znamením blízkosti a darem naděje vůči tomuto bratru, který je ve vězení.“

Zdroj: Vatican News, italská sekce