Zástupci premonstrátského řádu z celého světa se sešli v Praze. Generální kapitula řádu probíhá od 23. července do 3. srpna ve Strahovském klášteře a účastní se jí zhruba 120 delegátů. Kromě společného debatování o dalším směřování řádu mají účastníci prostor i na modlitbu, slaví společné bohoslužby i nešpory.
Jedná se o pracovní setkání, které je prostorem pro dialog a rozhodování o důležitých skutečnostech pro řád. Koná se obvykle každých šest let a místo určuje generální opat, kterým je v současnosti belgický premonstrát Jos Wouters a definitorium řádu.
Poslední generální kapituly se konaly v Rolducu (Nizozemsko, 2018), v De Pere (USA, 2012), ve Freisingu (Německo, 2006), v Římě (Itálie, 2000). Pro rok 2024 bylo vybráno Strahovské opatství, místo, kde jsou uchovávány relikvie svatého Norberta, zakladatele řádu. Koná se zde po 110 letech. Setkání se účastní představení klášterů i delegáti z celého světa.
Řád premonstrátských řeholních kanovníků (Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis, zkratka OPraem) je duchovní řád řeholních kanovníků (tedy nikoli mnišský řád). Má také svou ženskou větev (řeholní kanovnice premonstrátského řádu) a součástí premonstrátské rodiny je i Kongregace sester premonstrátek. Jeho členové se nazývají premonstráti, norbertini či (podle barvy oděvu) bílí bratři.
Název premonstráti vznikl podle jejich mateřského kláštera ve francouzském Prémontré, který založil v lesním údolí poblíž burgundského Laonu roku 1120 Norbert z Xantenu (působil nejprve jako kanovník, později jako putující kazatel). Jako samostatný řád potvrdil premonstráty roku 1126 papež Honorius II. (zpočátku se nazývali norbertini).