Ve Staré Boleslavi si lidé poutní mší připomněli svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz světce a českého patrona svatého Václava. V místě, kde byl kníže Václav v roce 935 zavražděn, se jí účastnily tisíce lidí. Mši sloužil kardinál Dominik Duka, kázal litoměřický biskup Jan Baxant. Účastnil se také pražský arcibiskup Jan Graubner a všichni čeští a moravští biskupové.

Na náměstí dorazili vedle představitelů církve také prezident Petr Pavel, bývalý prezident Václav Klaus, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), další senátoři a poslanci a zástupci armády a velvyslanci. Hosty a poutníky přivítal na začátku poutní mše starosta souměstí Robert Pecha (Vy jste město).

Duka v úvodu poutníkům připomněl, že dnešní den české státnosti je blízko výročí dojednání mnichovské dohody. "Slavíme svatého Václava a tento den v ne úplně radostné situaci, je to určitá výzva, abychom poděkovali, proto je zde i palladium, které ochránilo Prahu v druhé světové válce, ale také abychom si uvědomili, že válka na Dněpru v Ukrajině je výzvou k jednotě, je výzvou k určitému odpuštění a smíření," řekl Duka. Připomněl slova spisovatele Karla Čapka, který zemřel po mnichovských událostech v prosinci 1938. "Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala. Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré," citoval Duka.

Baxant v kázání svatého Václava připomněl jako křesťana. "Téměř mystický pohled na staroboleslavské Václavovo mučedniště nás ujišťuje o tom, že se nelze dívat na svatého Václava jen jako na politickou, eventuálně vladařskou osobnost, aniž bychom měli záměr tuto jeho životní kariéru jakkoliv zlehčit. Byl to ale především křesťan, svědek křesťanské víry, průkopník životního stylu, v jeho době sice stále ještě nového, a vlastně vždy ztěžka přijímaného," řekl Baxant.

Díky hezkému počasí dorazilo uctít památku svatého Václava do Boleslavi také množství pěších poutníků. Z Prahy poprvé vyrazil jednadvacetiletý Pavel, na zhruba třicetikilometrovou trasu se vydal se skupinou studentů semináře hodinu po půlnoci. "Snažili jsme se vyhýbat rušným silnicím, cesta sem je pro nás i vlastně taková duchovní příprava na pouť," řekl ČTK. Poutníkům nabízeli od rána občerstvení v charitním Domově sv. Václava nedaleko náměstí. Lidé šli pěšky nejčastěji z Prahy a blízkých farností, dorazila například i skupina z Kralup nad Vltavou.

Část cesty šla pěšky také třiašedesátiletá Jaromíra Machovcová z Poděbrad, doprovodil ji desetiletý vnuk Benedikt. Připojili se ke skupině farníků z pražských Kbel. Celkem ujdou asi deset kilometrů. "Je to malá pouť, ale začínáme s poutěmi," řekla Machovcová ČTK. Chce, aby se vnuk dozvěděl něco o svatém Václavu, například jaký byl diplomat, i když hájil zájmy malé země.

Duchovní program dnes v souměstí doprovází i řada doprovodných akcí. V areálu baziliky sv. Václava je středověký jarmark, odpoledne na Mariánském náměstí vystoupí několik kapel. Koncert pro poutníky v bazilice Nanebevzetí Panny Marie začne v 17:30. Program dnes zakončí slavnostní ohňostroj v Houštce ve 20:30.

Lidé se mohou odpoledne mezi 13:00 a 17:00 poklonit relikvii svatého Václava vystavené v kryptě baziliky sv. Václava. Letos je jí takzvaná herma, speciální renesančně-barokní relikviář ve tvaru hlavy s ostatkem světce. Do Boleslavi dorazila ve středu večer v doprovodu hradní stráže. "V noci ji strážila skupina mladých farníků z farnosti Stodůlky," řekl ČTK probošt kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Libor Bulín.

Mariánské náměstí a jeho širší okolí je uzavřeno pro dopravu, lidé musí auta zaparkovat na okraji města nebo v menších postranních ulicích. V davu jsou skauti a sokolové, příslušníci různých řádů, na pořádek dohlíží desítky policistů.

Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.

Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.

dkl snm