Od 15. století je v římskokatolické církvi Květný pátek (tj. pátek před Květnou nedělí) připomínkou bolesti Panny Marie. Poutní místo ve Sloupu s chrámem zasvěceným právě Panně Marii Bolestné navštěvují v tento den tisíce věřících z celé brněnské diecéze, od brzkých ranních hodin se scházejí ke slavení mše svaté.
Jak vysvětluje místní farář, P. Karel Chylík, “Květný pátek je svátkem i pro místní lidi, kteří do kostela běžně nechodí. Děti zde mají například volno ve škole”.
Od 15. století je v římskokatolické církvi Květný pátek (tj. pátek před Květnou nedělí) připomínkou bolesti Panny Marie. Poutní místo ve Sloupu s chrámem zasvěceným právě Panně Marii Bolestné navštěvují v tento den tisíce věřících z celé diecéze, od brzkých ranních hodin se scházejí ke slavení mše svaté. Jak vysvětluje místní farář, P. Karel Chylík, “Květný pátek je svátkem i pro místní lidi, kteří do kostela běžně nechodí. Děti zde mají například volno ve škole”.
Letošní poutní slavnost začala už ve čtvrtek večer mší svatou v kostele Panny Marie Bolestné, od páté hodiny ranní se pak poutníci účastnili slavení dalších bohoslužeb. V 10.30 zde hlavní poutní mši svatou sloužil brněnský biskup Pavel Konzbul.
“Vím, že mnoho lidí se na tuto pouť těší. Přijíždí sem třeba po šedesáté ve svém životě. A z toho mám radost i já. Vím, jak je sloupský kostel Panny Marie důležitý. Vím o těch, kteří zde našli odhodlání k tomu, aby po desítách let vykonali svátost smíření. Setkávají se tu lidé, kteří se třeba celý rok nevidí,” dodává P. Chylík.
Poutní tradice ve Sloupu se datuje od roku 1728, kdy se do obce dostala socha Panny Marie Bolestné. Socha byla zpočátku uložena ve sloupském mlýně, kde došlo k zázračnému uzdravení dcery mlynáře, která se u sochy Panny Marie modlila. Přicházeli sem další lidé se svými trápeními, takže prostor mlýna přestal vyhovovat, a tak byla ve středu obce postavena kaple – a roku 1730 zde byla slavena první poutní mše svatá.