Vatikánský diplomat P. František Staněk se vrátil na prázdniny domů na Moravu

Ostravský rodák P. František Staněk se po dalším roce na své misi ve Středoafrické republice a Čadu vrátil do vlasti. V Česku si vybírá zaslouženou dovolenou. Krátce po příletu navštívil také Biskupství ostravsko-opavské. Nunciatura v Bangui (hlavní město Středoafrické republiky) má s naší církví ještě další souvislost: v minulosti tam působil současný nuncius v ČR Mons. Jude Thaddeus Okolo a dokonce i jeden z jeho předchůdců: Mons. Diego Causero.

P. František Staněk absolvoval Papežskou diplomatickou akademii v roce 2021, jeho prvním působištěm se stala Středoafrická republika. Občas vypomáhá i v Čadu, pokud tamní rada jeden například na dovolenou. Mise Vatikánu v těchto zemích kromě diplomatických úkolů a spolupráce s místní církví spočívá také v podpoře zahraničních humanitárních a pastoračních projektů. „Církev tam žije hodně z prostředků zvenku. Je to rostoucí společenství. Loni jsem se například mohl poprvé zúčastnit poutě na mariánské poutní místo Ngoukomba, kam zavítaly desítky tisíc věřících a byl to velký zážitek,“ popisuje P. Staněk. Když se P. Staněk ohlíží za uplynulým rokem, nemůže minout výrazné změny na svém pracovišti. Vatikán totiž tamního nuncia Mons. Santiago de Wit Guzmána převelel na Trinidad a Tobago, odkud se stará o další území převážně v Karibiku. Než přijel jeho nástupce Mons. Giuseppe Laterza, uběhlo tři čtvrtě roku. „Na víc jak devět měsíců jsem zůstal na nunciatuře sám jako jediný diplomat. Byla to velká výzva, protože jsem najednou zodpovídal za všechno. Na druhou stranu jako sekretář nemohu dělat vše, co nuncius. Zajišťoval jsem tedy spíš běžný chod instituce. Bylo to pro mě docela těžké období, protože řada věcí jako logistika vůbec nefunguje, je těžké sehnat opraváře. Teď s novým nunciem jsme na to zase dva.“

Únosy a miny

Středoafrickou republiku nadále poznamenává nestabilní bezpečnostní situace, což se dotýká i života církve. „Velkou událostí posledního roku byl únos kardinála a arcibiskupa z Bangui Dieudonné Nzapalaingy a jednoho dalšího biskupa. Naštěstí se to za den a půl vyřešilo,“ pokračuje P. František Staněk s tím, že i v takových situacích se nunciatura snaží pomoct. „Situaci tehdy komplikovalo, že kardinál byl mimo pokrytí mobilních sítí. Ozvali se mi z humanitární mise OSN „MINUSCA“ s tím, že jsou ochotní vyslat kardinálovi ochranku. To se pak povedlo. Nemyslím, že bych v tom měl nějakou zvláštní roli, protože kontakt v první chvíli stejně nikdo neměl. Byl jsem spíš taková spojka.“ Podobně zafungovala nunciatura při další mimořádné situaci posledního roku. Italský misionář, bosý karmelitán Norberto Pozzi OCD, najel se svým autem na minu. „Tehdy jsem mohl nanejvýš informovat kontingent MINUSCA. Oni pak zařídili vrtulník, který pro něj doletěl. Udělal jsem dost nebo ne? Byl to jen telefonát, ale snad aspoň to v tu chvíli pomohlo,“ uvažuje P. Staněk, který podotýká, že nunciatura nemá vrtulník ani jiné možnosti intervence. „Můžeme ale spojovat lidi, aby spolu komunikovali.“

Členy středoafrické biskupské konference jsou také dva Poláci: Miroslaw Gucwa (diecéze Bouar) a Tadeusz Kusy, OFM (diecéze Kaga-Bandoro). Druhý zmiňovaný pochází z polského Těšína. „Když projíždějí přes Bangui, tak se vždycky staví na nunciatuře,“ hovoří P. Staněk o vzájemných kontaktech. Biskupskou službu ale v řadě diecézí komplikují rebelové. „Někteří biskupové se nedostanou do třetiny nebo poloviny své diecéze kvůli povstalcům. Někteří služebně starší biskupové mají ve svých regionech jméno a mohou si dovolit s rebely vyjednávat. Ani to ale povstalcům nezabrání, aby čas od času nesrovnali nějakou misionářskou základnu se zemí,“ komentuje diplomatický sekretář.

Tlak rebelů nepolevuje

Kartami v uplynulém roce zamíchal také odchod francouzské vojenské mise ze země. Na místě tedy zůstala jen mise OSN s mnoha kontingenty z různých zemí světa a na nich nezávislí Rusové, kteří se podílejí na výcviku místní armády. „MINUSCA je mírová mise. Pokud není vyloženě napadena, neútočí. Naopak Rusové (respektive Wagnerovci) rebely zatlačují. Nedá se jim upřít, že díky tomu jsou Bangui a další větší města v relativním bezpečí. Dá se tam svobodně vycházet, což není zadarmo. Rusové ze země vyvážejí diamanty a dřevo. Je to nemorální, ale s takovým přístupem není v afrických podmínkách zdaleka samo.“

Rebelové napadají často právě ruské základny a jejich okolí. Pro místní obyvatele je však ale ještě ničivější, že povstalci pokládají miny, které v důsledku zabíjejí a zmrzačují nezúčastněné civilisty. „Vláda a MINUSCA prosazují dialog. Problém je ale v tom, že rebelové dialog nechtějí. Lidé jsou tam dost proruští, protože se díky Rusům bezpečnostní situace zklidnila. Uvidíme, co to přinese do budoucna,“ uzavírá P. František Staněk, kterého teď ale čekají dvouměsíční prázdniny. Jedním z prvních cílů v Česku pro něj budou kněžské exercicie.