Vatikán: V určitých případech lze malou část popela uložit na místo významné pro zesnulého

Podle Dikasteria pro nauku víry může být za určitých okolností přípustné, aby si katolík ponechal malou část popela svého blízkého zesnulého, a to na místě, které pro něj/ni bylo významné a za splnění určitých podmínek.

Odpověď kardinála Víctora Manuela Fernandéze, prefekta Dikasteria pro nauku víry, nedávno zveřejněná na stránkách Dikasteria, byla zaslán na dotaz kardinála Mattea Zuppiho, arcibiskupa Boloně a předsedy Italské biskupské konference. 

Podle kardinála Fernandéze může církevní autorita zvážit a posoudit žádost rodiny zesnulé osoby, aby vhodným způsobem uchovala malou část popela svého příbuzného na místě, které bylo pro zesnulého člověka významné. Může se tak však stát pouze v případě, že rodina odmítne jakýkoli typ panteistického, naturalistického nebo nihilistického nepochopení, zdůrazňuje list. Dále se v něm uvádí, že popel zesnulého má být uložen na posvátném místě.

Popel zesnulé osoby pochází z hmotných pozůstatků, které byly součástí historické cesty dané osoby, proto i církev projevuje zvláštní péči a zbožnost, pokud jde o relikvie svatých, píše se dále v dopise. Tato péče a vzpomínka nás také vede k tomu, abychom měli posvátnou úctu k popelu zesnulého, který uchováváme na posvátném místě vhodném k modlitbě, někdy umístěném v blízkosti kostelů, které navštěvuje rodina a blízcí zesnulého.

Kardinál také uvedl, že je přípustné, aby byl smíšený popel zemřelých a pokřtěných osob uložen na trvalé posvátné místo, pokud jsou uvedena jména osob, aby se na ně neztratila vzpomínka. Při vysvětlování církevních předpisů pro uchovávání popela Fernandéz citoval dokument Kongregace pro nauku víry z roku 2016, který zakazuje rozptylování popela a požaduje, aby byl popel uchováván na posvátném místě určeném církevní autoritou. Kardinál poznamenal, že tato nařízení jsou stále platná.

Uložení popela zesnulých na posvátném místě zajišťuje, aby v případě kremace nebyli vyloučeni z modliteb a vzpomínek rodiny nebo křesťanského společenství, jak uvádí instrukce Ad Resurgendum Cum Christo o pohřbívání zesnulých a uchovávání popela v případě kremace. Zabraňuje to tomu, aby se na věrné zesnulé zapomnělo nebo aby se jejich ostatkům neprojevovala dostatečná úcta, což se může stát poté, co odejde i bezprostředně následující generace. Také to zabraňuje jakýmkoli nevhodným nebo pověrčivým praktikám.

Prefekt Dikasteria se ve svém dopise odvolává na katolickou nauku církve, že budeme vzkříšeni z mrtvých se stejnou tělesnou identitou, která je hmotná, i když tato hmota bude proměněna, osvobozena od omezení tohoto světa. Toto učení se vyhýbá jakémukoli škodlivému dualismu mezi hmotným a nehmotným. Proměna však neznamená znovuzískání identických částic hmoty, které kdysi tvořily tělo lidské bytosti.

"Tělo vzkříšeného člověka se nebude nutně skládat ze stejných prvků, jaké mělo před smrtí," dodala listu  kardinál. "Nejedná se o pouhé oživení mrtvoly, může ke vzkříšení dojít i v případě, že tělo bylo zcela zničeno nebo rozptýleno. To nám pomáhá pochopit, proč se v mnoha urnách s popelem zesnulých uchovává společně a neukládá se odděleně."

Zdroj: CNA