Vatikán schválil úctu k Panně Marii Milosrdné, která se údajně zjevovala ve francouzském Pellevoisin

Dikasterium pro nauku víry udělilo souhlas k nihil obstat, které navrhl arcibiskup z Bourges ohledně úcty k Panně Marii Milosrdné na mariánském poutním místě ve střední Francii, kde v roce 1876 chudá mladá žena Estelle Faguette údajně zažila několik zjevení Panny Marie.

"Ačkoli není současnou praxí" Dikasteria pro nauku víry "vyjadřovat stanovisko k nadpřirozenému charakteru nebo božskému původu nadpřirozených jevů a údajných poselství, poselství, která Estelle prezentovala jako pocházející od Panny Marie, mají významnou hodnotu, která nám umožňuje nahlédnout do působení Ducha Svatého uprostřed tohoto duchovního zážitku," napsal kardinál Victor Manuel Fernández v dopise, kterým uděluje souhlas s nihil obstat (prohlášení o neexistenci překážek ve vztahu k určité skutečnosti, pozn. redakce) ohledně Panny Marie Milosrdné uctívané v Pellevoisin.

Dopis byl zaslán arcibiskupovi Beau z francouzského Bourges poté, co jej papež František schválil ve čtvrtek 22. srpna.

Kardinál Fernandez napsal, že úcta k Panně Marii Milosrdné je věřícím doporučována, protože nabízí cestu duchovní prostoty důvěry a lásky, která pravděpodobně přinese mnoho dobrého a bude přínosem pro celou církev.

Estelle Faguette se narodila 12. září 1843 do velmi chudé rodiny. Aby uživila sebe a své rodiče, pracovala nejprve jako pradlena a poté jako služka. Těžce nemocná a tváří tvář smrti se rozhodla napsat dopis Panně Marii za své uzdravení, aby mohla nadále podporovat své chudé rodiče.

„Její slova", napsal kardinál Fernandéz, „jsou zarážející svou prostotou, jasností a pokorou. Estelle vypráví o utrpení způsobeném svou nemocí. Nechlubí se křesťanským duchem odevzdanosti. Naopak, vysvětluje svůj vnitřní odpor vůči nemoci, která narušila její životní plán. Nakonec se vždy odevzdává do Boží vůle a chce jen ze všech sil, které jí zbyly, pomoci otci a matce."

„Tato velkorysá oddanost druhým, tento život, který je využíván k péči o druhé,„ konstatoval kardinál, ‚je to, co se nejvíce dotklo Matčina srdce: Matka umí rozpoznat všechno dobro, které se skrývá za našimi slovy.“

Mladá žena vyprávěla, že v únoru 1876, kdy jí bylo 32 let, začala první zjevení. Při pátém zjevení byla zcela uzdravena přesně tak, jak jí Panna Maria slíbila.

Kardinál poznamenal, že v poselstvích "je vše připisováno Kristu. Dokonce ani Estellino uzdravení není připisováno přímo Marii, ale Kristu, který vyslyšel přímluvu své Matky. Zážitek z Pellevoisin," pokračoval kardinál, "je mariánský, ale zároveň silně christologický. Proto bylo velkou žádostí Panny Marie vůči Estelle, aby rozšířila škapulíř s obrazem Srdce Ježíšova, a velkým Mariiným poselstvím je výzva obrátit se k tomuto milujícímu Srdci Páně. Když Maria ukázala Estelle škapulíř s vyobrazením Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, Maria říká: Už dlouho jsou poklady mého Syna otevřené.“

Maria vyjadřuje vůči Estelle veškerou svou blízkost a něhu slovy povzbuzení: „Neboj se, jsi má dcera“, "Chceš-li mi sloužit, buď prostá," "Odvahu", "Budu ti neviditelně blízko," "Nemusíš se ničeho bát," "Vybírám si malé a slabé pro svou slávu."

Maria Estelle také nabádala, aby našla pokoj: „Uklidni se, má dcero, buď trpělivá, budeš mít těžkosti, ale já jsem tady.“ "Chtěla bych, abys byla ještě klidnější." "Potřebuješ si odpočinout." Dodal, že pozvání Panny Marie se vztahovalo i na církev, když řekla: „V církvi není klid, který si přeji.“ 

Kardinál však zdůraznil, že „ještě více než těch několik Mariiných slov je pozoruhodná její tichá přítomnost, kdy Matčin pohled léčí duši“.

Estelle o Panně Marii napsala francouzsky: „Můj Bože, jak byla krásná! Zůstala dlouho nehybná, aniž by cokoli řekla. Po tomto mlčení se na mě podívala; nevím, co jsem cítila; jak jsem byla šťastná! Nic neřekla. Pak se na mě podívala velmi laskavým pohledem a odešla.“

Život Estelle proběhl v pokoře uprostřed mnoha zkoušek, obvinění a pomluv. V roce 1925 vstoupila do dominikánského třetího řádu. 23. srpna 1929 zemřela v Pellevoisinu ve věku téměř 86 let.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce