Dikasterium pro nauku víry oznámilo schválení zjevení Panny Marie italské řeholnici Pierině Gilliové v letech 1947 a 1966. Ke zjevením došlo v italských městech Montichiari a Fontanelle, která se nacházejí v provincii Brescia.
V dopise schváleném papežem Františkem a zaslaném 5. července biskupovi v Brescii prefekt dikasteria, kardinál Víctor Manuel Fernández uvedl, že "duchovní návrh, který vyplývá ze zážitků vyprávěných Pierinou Gilliovou, neobsahuje teologické ani morální prvky, které by byly v rozporu s učením církve".
Dopis obsahuje úryvky z deníků, v nichž italská řeholnice velmi podrobně popisuje zjevení a poznatky, které jí Panna Maria sdělila. Fernández také uvedl, že zápisky "odhalují naprostou důvěru v Mariino mateřské působení".
Pierina Gilliová, která působila jako zdravotní sestra u Milosrdných sester v Montichiari, se poprvé setkala s Pannou Marií v soukromí při modlitbě v nemocniční kapli na jaře roku 1947. Jak popsala ve svém deníku, Panna Maria se jí zjevila ve fialových šatech a bílém závoji s výrazem smutku a slzami v očích. Ukázala jí své srdce propíchnuté třemi meči a požádala o modlitbu, pokání a oběť.
Při dalším zjevení 13. července 1947 byla Panna Maria oblečena v bílém a místo tří mečů na prsou měla tři růže: bílou, červenou a žlutou, které symbolizovaly ducha modlitby, oběti a pokání.
Když se jí Gilliová zeptala, kdo je, Panna Maria odpověděla: "Jsem Ježíšova matka a matka vás všech. Náš Pán mě posílá, abych přinesla novou mariánskou úctu všem řeholním řádům a institutům, mužským i ženským, a kněžím tohoto světa." Podle Gilliové Panna Maria pokračovala v přání, aby "13. červenec byl každoročně slaven ke cti mystické růže".
V roce 1947 se Panna Maria zjevila Gilliové ještě pětkrát, včetně série veřejných zjevení v listopadu a prosinci téhož roku. V katedrále v Montichiari 8. prosince, na svátek Neposkvrněného početí, řekla Panna Maria Gilliové: "Přeji si být známá jako Mystická růže. Přeji si, aby se každý rok 8. prosince v poledne slavila hodina milosti pro celý svět."
Krátce po těchto zjeveních a následných šetřeních diecézními církevními úřady se Gilliová uchýlila do ústraní v klášteře františkánských sester Svatého Dítěte v Brescii. Teprve po letech, v roce 1966, se jí Panna Maria zjevila znovu, aby požehnala zázračnému prameni ve Fontanelle, zvanému "Pramen milosti".
Panna Maria tehdy Gilliovou požádala, aby políbila půdu, kde voda vyvěrá, a umístila tam křížek, aby "nemocní a všechny mé děti, než naberou nebo vypijí vodu, mohli krásným polibkem lásky požádat mého božského Syna o odpuštění".
V roce 1966 následovala další zjevení, v nichž se Panna Maria nadále dělila o různá poselství týkající se modlitby, pokání a zbožnosti. Podle Gilliina deníku ji v následujících letech Blahoslavená Panna navštívila i v soukromí.
Nicméně zjevení získala schválení až v roce 2019, kdy mariánské místo prohlásil za diecézní svatyni "Mystické růže", Matky církve, Pierantonio Tremolada, současný biskup v Brescii a adresát dopisu Dikasteriu pro nauku víry.
Zdroj: CNA