Vánoční naděje tu prostě je a bude!

Lidé, které provázíme životem, prožívají Vánoce mnohdy jinak, než si dokážeme představit. Přinášíme několik pohledů do nelehkých životních situací, kam se snažíme vnášet naději. Pro síť pracovišť Charity je pomoc v čase Vánoc samozřejmostí.

Jak vypadá nadílka pro lidi bez domova? „Všichni dostanou vánoční balíček, většinou trvanlivých potravin a ovoce. V minulých letech balíček obsahoval pánská holítka nebo rukavice, čepice a ponožky. Teď tyto věci klienti dostávají po celý rok z našeho Centra sociálně materiální pomoci,“ říká Martina Došková z Charity Valašské Meziříčí. „Ty, kteří přespávají v noclehárně, čeká na Štědrý den sváteční večeře v podobě řízku a salátu, které věnuje místní restaurace. Připraveny budou také talíře s cukrovím, které bude částečně z potravinové banky a dílem napečené dobrovolníky,“ doplňuje Došková.

Podobný typ štědrovečerního pohoštění nabízí celostátní síť Charity Česká republika v desítkách azylových domů pro lidi bez domova po celém území České republiky. „Dárky a štědrovečerní večeře, ať už pořádané o Štědrém dnu, anebo v krátkém předstihu, jsou již v podstatě nepsaným pravidlem u azylových domů a nízkoprahových center. V době covidu je samozřejmě nutné dbát přísných pravidel,“ připomíná Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika.

 Zvládnu to? Zvládnu!

„S přicházejícím adventem a rozsvícením všech vánočních světýlek nadchází doba, která je finančně, ale také citově a vztahově velmi náročná. Pro klientky naší poradny toto platí dvojnásob. Problémy nedořešené v průběhu roku eskalují a ženy ztrácejí pevnou půdu pod nohama. Jsou za námi dva zcela vypjaté roky, pokračující nejistota devastuje každého a zatím není vidět cílovou rovinku,“ vysvětluje sociální pracovnice Markéta Vondrášková, vedoucí Poradny Eva pro ženy a dívky v nouzi Diecézní charity České Budějovice.

Předvánoční a adventní doba se u žen, kterým poradna Eva pomáhá, projevuje zvýšenou úzkostí a obavami: Zvládnu vše, jak chci? Zvládnu vše, jak mám? Zvládnu vše alespoň tak, jak bych měla? Zvládnu se nezhroutit? Problémy u klientek jsou kumulované a dotýkají se všech oblastí jejich života. „Nyní řešíme nejbolestivější témata, jako je ztráta bydlení, hrozící odebrání dětí z rodiny, prohlubující se u nich psychické obtíže, nedostatek peněz i na základní potřeby rodiny,“ upřesňuje vedoucí poradny. Do toho všeho negativně prosakuje energetická krize, vysoká nemocnost celých rodin, vzdělávací těžkosti u dětí. „Samotné děti tento stres prožívají ještě silněji a je jasné, že se pak vytrácí schopnost maminek řešit věci s klidem a nadhledem,“ myslí si sociální pracovnice z poradny Eva. „Letos vidím mnohem větší únavu a vyčerpání, které je horší v tom, že není jako loni ze šoku, ale spíše z celkové frustrace.“ Přesto ale věří, že letošní Vánoce prožijí její klientky, často matky samoživitelky, vcelku šťastně. Některé maminky je zvládají s větším, jiné s menším nadhledem. „Snažíme se každé klientce dát něco do ruky i do mysli, že naděje tu prostě je a bude. A že to zvládneme!“

Úspěšná cesta zpátky

Snahou Charity je stát lidem, kteří se ocitli v nouzi, po boku v těžkých a náročných časech. Skutečným cílem je ale pomoci, aby těžkou situaci nejen zvládli, ale dokázali stát na vlastních nohou. Takovým příkladem je Dana, která žila na Vyškovsku v domě bez vody, elektřiny a se suchým záchodem na dvorku. Situace vygradovala, když z příkazu sociálního úřadu jejích šest dětí putovalo do dětského domova. Co si měla Dana s partnerem počít, sami v té svízelné situaci? Dostala však dobrý tip: Požádala Charitu ve Valašském Meziříčí o ubytování v azylovém domě, což byla cesta, jak dostat děti zpět. V Charitě jí darovali jídlo a oblečení, pomohli s jednáním na úřadech i se soudy, vysvětlili jí, jak vyplnit žádosti.

„Na azylák do konce svého života nezapomenu, za pomoc jsem vděčná, i můj muž a děti,“ říká Dana, která dnes žije s rodinou v nedaleké vesnici. Od obce dostali s mužem práci, děti chodí do školy a zdárně prospívají, nejstarší dcery už založily vlastní rodiny. S pracovnicemi z Charity jsou však stále v kontaktu, zhruba dvakrát do měsíce, zajdou třeba do cukrárny na kávu. „My je bereme jako členy rodiny. Jsme už sice soběstační, ale jsou tam ještě mezery. Děkuji Bohu, že jsem potkala takové lidi,“ podotýká s vděčností Dana.

Terapie biblickými příběhy

Středisko Následné péče Oblastní charity Jihlava pomáhá lidem, kteří prošli léčbou závislosti, aby mohli i nadále úspěšně abstinovat. Jak doléhají svátky na klienty svátečně vyzdobeného centra, kteří se snaží tzv. resocializovat? „I naši klienti mají duši,“ říká s nadsázkou terapeut Josef Novotný, „a tak na ně Vánoce samozřejmě silně působí a my jim chceme být na blízku.“ V rámci skupinové práce se pak jejich terapeuti snaží spojovat témata související s adventem a oslavou Vánoc s tématem závislosti. „S kolegy rádi pracujeme pomocí hagioterapie,“ vysvětluje odborník s tím, že se jedná o speciální metodu skupinové psychoterapie, která pracuje s biblickými příběhy, jejichž pomocí se snaží odbourávat dysfunkční vzorce chování. „Je tedy nasnadě použít nějaký příběh z Bible, který se týká Vánoc,“ dodává.

Většina klientů, kteří nejsou z Jihlavy, odjíždí oslavit samotné svátky se svými rodinami a ti, kteří nemají kam odjet, mohou strávit sváteční dny v ubytovacím zařízení, které je součástí služby. „Z celého srdce bych našim klientům popřál k Vánocům samozřejmě zdraví a pak především to, aby je společnost akceptovala a přijala zpátky,“ uzavírá Josef Novotný.

_{Zdroj: TZ Charita ČR}