Válka na Ukrajině křesťany spojila

Opravdové bratrství jako lék nabídl papež František „tváří v tvář válečnému barbarství' v projevu k účastníkům plenárního zasedání Papežské rady pro jednotu křesťanů minulý týden. „Buď budeme kráčet společně, nebo nebudeme kráčet vůbec,' prohlásil.

Připomněl pak svůj pohled na násilné konflikty dneška, včetně ruské invaze, jako na rozkouskovanou třetí světovou válku. „Tato válka, stejně krutá a nesmyslná jako každá jiná, ohrožuje celý svět a nemůže nevstoupit do svědomí každého křesťana a každé církve. Musíme si položit otázku: Co mohou udělat církve, aby přispěly k .rozvoji světové komunity, která bude naplňovat ideu bratrství mezi lidmi a národy uskutečňováním sociálního přátelství' (Fratelli tutti, 154)?“ pobídl Svatý otec. Kriticky se pak zmínil o „egocentrickém oživování' ducha výlučnosti u některých křesťanských komunit. Jeho celý projev přinesly Vatican News.

Svatokrádežná válka

Konkrétněji na toto rozdělení poukázal v zahajovací řeči třídenního zasedání 3. května prefekt Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Kurt Koch. „Ekumenický dialog letos nečekaně prožívá velké napětí - mám na mysli především strašlivou Putinovu válku proti Ukrajině, která zrodila nové a hluboké rozdělení v pravoslavném světě, ale také způsobila ekumenickému dialogu značné škody,“ poukázal prefekt podle informačního oddělení Ukrajinské řeckokatolické církve (UGCC). Už samotná skutečnost, že „tak strašná válka s mnoha uprchlíky a mrtvými byla ospravedlněna i nábožensky, otřásá duchem ekumenismu a zaslouží si označení .svatokrádežná válka'.“ Kardinál tím narážel na opakovaně potvrzený postoj Ruské pravoslavné církve a jejího patriarchy Kirilla, který ruskou invazi na Ukrajinu veřejně označuje za akt obrany vlasti a křesťanských hodnot (zatím naposledy tak učinil po slavnostní liturgii v moskevském Hlavním chrámu ozbrojených sil Ruska ke Dni vítězství 8. května, jak informoval web Moskevského patriarchátu patriarchia.ru). Arovněž na to, že světové pravoslaví reaguje kritikou a přerušováním kontaktů s Moskvou.

Ačkoliv hlavním tématem zasedání byla příprava na 1700. výročí Prvního nicejského koncilu (325), které se má roku 2025 slavit ekumenicky, válce na Ukrajině byl vyhrazen samostatný blok. Prostřednictvím videopřenosu v něm vystoupil hlavní ukrajinský řeckokatolický biskup Svjatoslav Ševčuk a popsal důsledky invaze na vztahy mezi ukrajinskými církvemi. „V této tragédii se náboženské komunity spojily jako nikdy předtím,' zdůraznil arcibiskup Ševčuk a pokračoval: „Naše Celoukrajinská rada církví a náboženských organizací (VRCiRO - pozn. red.) zastupuje 95 % náboženských komunit na Ukrajině. Během války jsme vydali 17 různých prohlášení, apelovali jsme na ruského prezidenta, nabídli jsme se jako zprostředkovatelé míru.' A dodal: „V okupovaných a poté osvobozených městech a vesnicích jsme viděli masové hroby. Dnes jsou místem společné modlitby pravoslavných, katolíků, protestantů, židů i muslimů.' Kardinál Koch arcibiskupu Ševčukovi poděkoval za jeho svědectví i za jeho každodenní videoposelství, kterými povzbuzuje nejen řeckokatolíky. „Vybavuji si z nich, že Putinova invaze přivedla církve na Ukrajině k jednotě. To je znamení, že Bůh může psát rovně i na velmi křivých linkách,' zdůraznil kardinál.

Trpí-li Ukrajina, trpíme všichni

Ekumenickou modlitbu za mír vedli na Ukrajině v minulém týdnu kněží z řeckokatolického posádkového kostela ve Lvově. „Společná mezináboženská modlitba je velmi důležitá, protože se všichni - sjednoceni v modlitbě - blížíme k vítězství: k vítězství dobra nad zlem. Je nemožné porazit zlo a ďábla bez modlitby,' vyzdvihl podle agentury RISU rektor kostela P. Taras Mychalčuk. V ekumenickém duchu probíhala také návštěva tří bratří z komunity Taizé ve Lvově (více na str. 6): modlili se se studenty na Ukrajinské katolické univerzitě i s pravoslavným patriarchou Epifanijem.

Rozdílná vyznání nehrála roli ani při pětidenní návštěvě někdejšího předsedy Americké biskupské konference kardinála Timothyho Dolana ve Lvově a také v Polsku a na Slovensku na místech, kde se církve ujímají ukrajinských běženců. Kardinál Dolan přicestoval 29. dubna jako člen delegace papežské nadace CNEWA, které předsedá a která posílá uprchlíkům pomoc. „Jsme členy církve - mystického těla Kristova. Svatý Pavel říká, že trpí-li jedna část, trpí celé tělo. Ukrajina trpí - a proto trpíme všichni a chceme této části svého těla pomoci,' vystihl pro agenturu KAI kardinál Dolan.