V Římě se uskuteční děkovná mše ke 100. výročí narození kardinála Tomka

Velvyslanectví Slovenské republiky při Svatém stolci, Papežský slovenský institut a kolej svatých Cyrila a Metoděje v Římě pořádají děkovnou mši svatou u příležitosti 100. výročí narození kardinála Jozefa Tomka (1924 - 2022), která se uskuteční v neděli 10. března 2024 v 17 hodin v kapli Papežského slovenského institutu a koleje svatých Cyrila a Metoděje v Římě.

Slavnostní liturgii bude předsedat kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia, homilii pronese arcibiskup Cyril Vasil SJ, arcibiskup a eparcha košický. 

Kardinál Jozef Tomko se narodil 11. března 1924 v obci Udavské v okrese Humenné. Základní vzdělání získal ve svém rodišti a později navštěvoval gymnázium v Michalovcích. V roce 1943 vstoupil do semináře a začal studovat teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě v Bratislavě. Na podzim roku 1945 byl vyslán na studia do Říma. Svátost kněžství přijal v roce 1949 v Římě. Po roce 1948 se nemohl vrátit zpět do tehdejšího Československa. V Římě pak působil v několika církevních funkcích a věnoval se dalšímu teologickému studiu.

V letech 1960-1963 se podílel na budování slovenského ústavu svatého Cyrila a Metoděje v Římě. Během Druhého vatikánského koncilu působil jako odborný poradce pro otázky víry a po koncilu zastával různé funkce ve vedení katolické církve. Během pražského jara 1968 navštívil po více než dvaceti letech Československo. Vzhledem k následné normalizaci se ale jednalo o jeho poslední návštěvu až do roku 1989. Úzce spolupracoval také s českým kardinálem Josefem Beranem, který byl také v Římě v exilu.

Papež Jan Pavel II. ho v roce 1979 jmenoval titulárním arcibiskupem a generálním sekretářem biskupské synody. Biskupské svěcení přijal 15. září 1979 v Římě. V dubnu 1985 byl Tomko jmenován prefektem Kongregace pro evangelizaci národů, o měsíc později pak kardinálem. Byl historicky prvním Slovákem v čele jedné z římských kongregací. Na této pozici působil až do roku 2001. Následně se stal členem dozorčí rady Vatikánské banky a předsedou Papežské rady pro Mezinárodní eucharistický kongres. Papež mu také svěřil do správy významnou římskou baziliku Santa Sabina.

Po pádu totalitního režimu se do své vlasti často vracel, z Říma se však již nikdy nepřestěhoval. Zemřel ve věku 98 let v roce 2022.

Zdroj: Vatican News, slovenská sekce