Papež František dnes dopoledne v Konzistorním sále Apoštolského paláce předsedal řádné veřejné konzistoři spojené s hlasováním o třech kanonizačních kauzách. Po společné modlitbě a hlasování přítomných kardinálů papež stanovil, že v neděli 15. května budou do seznamu svatých zapsáni bl. Titus Brandsma, karmelitánský kněz a mučedník z Dachau, a zakladatelky dvou ženských řeholních kongregací, bl. Maria Rivier a bl. Marii od Ježíše (Carolina Santocanale).
Otec Titus Bradsma, Holanďan a karmelitánský řeholník, dlouholetý profesor, prožívá vrchol své služby v době nacismu, který zuří i v Nizozemsku. Jako církevní asistent Sdružení katolických novinářů navštěvoval novinářské redakce v této zemi a povzbuzoval je k odporu proti režimu. V lednu 1942 byl zatčen a 26. července téhož roku byl ve věku 61 let popraven fenolovou injekcí v koncentračním táboře Dachau. Zázrak, který vede k jeho svatořečení, se týká uzdravení jednoho jeho spolubratra, karmelitánského kněze, z metastazujícího melanomu mízních uzlin roku 2004 v americkém Palm Beach.
Maria Rivierová, Francouzka z malé vesnice na východě této země, spadla ve věku půldruhého roku z postele a utrpěla zranění, která narušila její růst. Bylo to v roce 1770 a o osm let později, ještě jako dítě, pocítila touhu po zasvěceném životě. Jeden řeholní institut ji kvůli zdravotnímu stavu odmítl, a proto se Marie později rozhodla otevřít školu a věnovat se péči o nemocné a chudé. Když vypukla Francouzská revoluce, navzdory nepřátelství revolucionářů vůči řeholním komunitám založila v roce 1796 jednu z nich, která o pět let později přijala název Kongregace sester Obětování Panny Marie. Rivierová zemřela 3. února 1838, Jan Pavel II. ji blahořečil o necelých sto padesát let později (v květnu 1982). Zázrak, připisovaný její přímluvě, se týká navrácení života dítěti narozenému za dlouhodobé absence srdeční, dýchací a neurologické činnosti. K této události došlo roku 2013 v keňském Meru.
Chudí a nemocní jsou také středem zájmu sicilské rodačky Caroliny Santocanale, která se narodila v roce 1852 ve vysoce postavené měšťanské rodině v Palermu. Dostalo se jí vytříbeného vzdělání, a když pocítila přitažlivost zasvěceného života, odmítla již domluvený sňatek. Životní zkušenosti v ní utvrdily přesvědčení, že Bůh ji volá k aktivnímu, a nikoli kontemplativnímu životu, a proto se v roce 1887 stala františkánskou terciářkou s řeholním jménem Marie od Ježíše. S několika společnicemi založila sirotčinec, mateřskou školku a školu vyšívání pro dívky. Toto dílo bylo na počátku dvacátého století (1909) uznáno za Kongregaci sester kapucínek Neposkvrněného početí Panny Marie Lurdské. Zázrak, který je připisován její přímluvě, se týká dvou těhotenství, která v letech 2016-2017 donosila sicilská žena trpící neplodností.