Při dnešní audienci pro Papežský lombardský seminář sv. Ambrože a Karla papež František jeho římským studentům doporučil, aby se neuzavírali do knih nebo do sakristie, ale vyšli s evangeliem do ulic a věnovali pozornost lidskému utrpení.
Papež František připomněl 100. výročí zvolení Pia XI. a přijal na audienci instituci, která byla tomuto papeži velmi drahá: Papežský lombardský seminář sv. Ambrože a Karla, který sídlí v Římě. Papež Ratti byl alumnem tohoto semináře, a proto František poukázal na práci svého předchůdce, aby nabídl jeho dnešním studentům náměty k jejich vlastní službě. Papež připomenul, že hned po svém zvolení se Pius XI. rozhodl, že při udělování požehnání nebude shlížet na náměstí zevnitř baziliky svatého Petra, ale z vnější lodžie, a tak se obracet bezprostředněji k městu Římu a celému světu. Toto gesto má podle Františka také dnešní seminaristy povzbudit k tomu, aby nezůstávali zabarikádovaní v sakristii a nepěstovali si malé uzavřené skupinky, kde mohou být v klidu.
„Svět čeká na evangelium a Pán si přeje, aby se mu jeho pastýři podobali a nesli ve svých srdcích a na svých bedrech očekávání a břemena stádce. Otevřená, soucitná a milosrdná srdce“.
Papež poté požádal kněze lombardského semináře, aby jejich poznání „nikdy neabstrahovalo od života a dějin“, protože „církev, která má co říci, ale jejíž slova postrádají pomazání a nedotýkají se lidského těla“, není ve službě evangelia. Místo toho je třeba „podřídit vědění Duchu v modlitbě a pak se zabydlet v konkrétních situacích církve a světa“. Papež dále vybídl, aby se kandidáti kněžství vyvarovali kariérismu:
„Církevní diskuse se často redukuje na sterilní vnitřní dialektiku mezi inovátory a konzervativci, mezi těmi, kdo dávají přednost jednomu politikovi, a těmi, kdo dávají přednost jinému, a zapomíná se na to hlavní: být církví, abychom žili a šířili evangelium. Nedělejme si starosti o svůj dvoreček, když po Kristu žízní celý svět“.
S odkazem na encykliku papeže Rattiho Quadragesimo anno, která upozorňuje na hromadění moci v rukou několika málo lidí a „despotické ovládnutí ekonomiky“, což je skutečnost patrná i dnes, kdy se propast „mezi několika bohatými a mnoha chudými“ stále zvětšuje a nerovnosti se v důsledku pandemie prohlubují, papež vybídl studenty lombardského semináře, aby byli „znamením a nástrojem společenství mužů a žen s Bohem a mezi sebou navzájem“.
„Tkejte společenství, zrušte nerovnosti, buďte pastýři pozorní k utrpení lidí. I díky znalostem, které získáváte, buďte kompetentní a odvážní v pronášení prorockých slov ve prospěch lidí bez hlasu“.
Podle papeže totiž potřebujeme církev, která pěstuje společenství silnější než jakékoliv rozlišování a ještě více se zajímá o chudé, v nichž je Ježíš přítomen.
(jag)