Mohou uprchlíci z Ukrajiny, kteří jsou řeckokatolíci nebo pravoslavného vyznání, přistupovat v České republice ke svatému přijímání a k dalším svátostem?
Řeckokatolíci jsou křesťané východních církví, kteří jsou s katolickou církví v plném společenství. Mohou tedy u nás přijímat svátosti bez zaváhání, zvláště eucharistický stůl je jim plně k dispozici.
Pravoslavní, tedy východní křesťané, kteří s katolickou církví nejsou v plném společenství, s námi přesto sdílejí ohledně svátostí stejnou víru a mají rovněž apoštolskou posloupnost - všechny jejich svátosti jsou tedy podle katolického chápání platné. Katoličtí udělovatelé jim proto v souladu s kanonickým právem mohou platně a dovoleně udělit tyto svátosti: svátost smíření, eucharistii a pomazání nemocných. Podmínkou je, že o to sami požádají, jsou řádně připraveni a jejich pravoslavný udělovatel není rozumně dosažitelný. Tématem se zabývá dokument ČBK z roku 2002 „Společenství ve svátostech s křesťany jiných církví“ (v příloze ke stažení).
Shrneme-li výše řečené, tak za současné situace je možné podávat eucharistii, zpovídat i udělovat svátost nemocných jak řeckokatolíkům, tak pravoslavným. V obou případech je potřebné je informovat, kde je nejbližší farnost, kněz a bohoslužba jejich církve. Pokud jsou v dané chvíli těžko dostupné, pak jim přijetí svátostí umožněme bez dodatečných podmínek. Příchozí z Ukrajiny mají zpravidla přísnější obecnou postní praxi včetně eucharistického postu, což je třeba s úctou respektovat, a mohou nás tím i inspirovat. Při podávání eucharistie na ruku je dobré východním křesťanům z Ukrajiny vysvětlit, že je to skutečná eucharistie, kterou mají přijmout hned na místě, a nikoli tzv. antidor, úlomek požehnaného chleba (tedy svátostina), který jsou jinak zvyklí si na konci své bohoslužby běžně odnášet domů a dělit se o něj s příbuznými, kteří nemohli přijít - což je pozůstatek a připomínka prvokřesťanské agapé.
Snažme se rovněž vyhovět žádostem o svátost smíření, i když neumíme ukrajinsky. Zpovědník sice nezachytí každý detail vyznání, ale když se mluví pomalu, je jádro vyznání srozumitelné a lze se i doptat. Buďme zvláště nyní velkorysými pastýři po vzoru Krista - Dobrého pastýře.
Spoluautoři textu: P. Stanislav Přibyl, P. Jan Kotas, P. Milan Hanuš