K blahořečení směřuje další skupina Poláků zavražděných Němci za II. světové války. Řeč je o 71 lidech, povětšině zasvěcených, známých jako druhá skupina polských mučedníků. V současné době je případ otce Henryka Szumana a 70 společníků ve fázi sestavování tzv. positia uvedl pro Vatikánský rozhlas postulátor beatifikačního procesu, otec Dariusz Drążek z pelplinské diecéze.
Rok 2024 přináší další významná výročí spojená s historií II. světové války a také s kultem jejích mučedníků. Před pětaosmdesáti lety se Polsko jako první postavilo zločinné politice a náporu nacistického Německa. Stalo se také obětí agrese sovětského Ruska. Válečné časy však přinesly, vedle nevylíčitelného dramatu, mnoho nových přímluvců v nebi. Před 25 lety svatý Jan Pavel II. blahořečil ve Varšavě skupinu 108 polských mučedníků.
Tento akt se stal podnětem k přípravám beatifikace dalších Poláků zavražděných během II. světové války. Kauza P. Henryka Szumana a 70 společníků je v současné době ve fázi římského procesu. Postulátor, P. Dariusz Drążek, prozatím neuvádí konkrétní datum pro dokončení positia, ale ujišťuje, že se tak stane „v nepříliš vzdálené budoucnosti“. V roce 2011 bylo tehdejší Kongregaci pro svatořečení ve Vatikánu předloženo více než 100 svazků akt o kandidátech na oltáře. Týkaly se mimo jiné také - dnes již blahoslavené - rodiny Ulmů. Po kritickém zpracování patří do tzv. Druhé skupiny mučedníků 71 lidí, převážně duchovních osob. Úkolem P. Dariusze Drążka je shrnout v positiu těchto více než 100 svazků spisů do zhruba dvou, tří. „Na přípravu positia dohlíží za kongregaci (nyní dikasterium) tzv. relátor kauzy. Nejprve jím byl františkán P. Zdzislaw Kijas, od března 2020 je relátorem kauzy karmelitán P. Szczepan Praśkiewicz OCD,” uvedl o. Drążek.
Příležitostí k rozhovoru s postulátorem je také 85. výročí smrti jednoho ze dvou laiků této skupiny. Ignacy Trenda, negramotný rolník z Lelowa u Čenstochové, byl 4. září 1939 zavražděn za to, že odmítl spálit kříž v místním kostele. Druhým laikem je Julia Buniowska, zavražděná v obraně čistoty.
Ve skupině kandidátů oltáře však převažují kněží, řeholní bratři, řádoví kněží a řeholnice, a také seminaristé a novicové. „Všichni si byli vědomi bezprostředního ohrožení života a pronásledování, a to nejen osobního, ale i celé společnosti,“ dodává P. Dariusz Drążek. Emblematickou osobností skupiny mučedníků se stal P. Henryk Szuman, farář ve Starogardu Gdaňském až do 1. září 1939, kdy byl nucen svou farnost sv. Matouše opustit. Zemřel o měsíc později, 2. října 1939, při veřejné popravě u zdi kostela svatého Mikuláše v Bydhošti-Fordonu.
Otec Henryk Szuman se stal knězem ještě před první světovou válkou. „Několik let před válkou říkával: Připravme srdce, připravme se, protože válka se blíží. Dalo by se říci - smutné proroctví, ale na druhou stranu to bylo vědomí velkého nebezpečí a snaha motivovat lidi, aby se duchovně připravili, ať už změnou svého života, nebo modlitbou. Nebylo to plané strašení,“ poznamenává P. Dariusz Drążek.
Podle postulátora je dalším společným jmenovatelem 71 kandidátů blahořečení to, že všichni setrvali ve svěřených úkolech a funkcích, zachovali si bezmeznou důvěru v Boha a klíčovou roli modlitby ve svém životě. V této souvislosti cituje P. Dariusz Drążek vánoční přání, které svým rodičům poslal služebník Boží o. Edmund Kalas, misionář Svaté rodiny působící v polské komunitě ve Francii. „Rád bych vám znovu zdůraznil, že dobře prožitá modlitba je velkou nadpřirozenou silou. Osobně jsem se přesvědčil, že když se modlíte s velkou vírou a nadějí, můžete být zcela klidní ohledně své budoucnosti,“ napsal otec Kałas.
Postulátor beatifikačního procesu přiznal, že tato slova, se pro něj stala velkou katechezí o modlitbě. „Tito Boží služebníci zanechali v lidech, kteří je znali, nesmazatelnou stopu činné víry, pracovitosti, laskavosti, péče o spolubratry a další lidi v podobných nesnázích. Každý z nich dostál své lidské důstojnosti, jako Polák, jako křesťan,“ zdůraznil otec Drążek.
Ačkoli se sám neúčastnil fáze výběru kandidátů, domnívá se, že nejdůležitějším kritériem při formování této skupiny byla již existující fama sanctitatis, tj. pověst svatosti spojená s mučednictvím. Neméně podstatným kritériem byla možnost vyhledat a shromáždit relevantní dokumenty o těchto událostech.
„Zdá se mi však, že s odstupem času stále více lidí vzpomíná na své příbuzné a známé, kteří také zahynuli rukou okupantů, a nyní cítí, že rovněž přezkoumání jejich mučednické smrti by mohlo být zahrnuto mezi tyto kauzy,“ uzavírá P. Dariusz Drążek.
Zdroj: Polská sekce Radio Vaticana/ Vatican News, redakčně upraveno