Umět opouštět pohodlí jako svatý Prokop. Kunčická farnost oslavila národního patrona s biskupem Martinem

Kunčická farnost přivítala ostatky patrona dřevěného kostelíka – sv. Prokopa. Poutní mši svatou ke cti českého světce tam v neděli 2. července vedl biskup Martin David. Další národní patrony v Nebi připomíná venkovní výstava, kterou po mši svaté slavnostně zahájil spolek Svatá Ludmila.

Starobylý dřevěný kostelík sv. Prokopa a Barbory stojí ve svahu nad železniční tratí méně než sto let. Za první republiky ho totiž z Podkarpatské Rusi nechal přivézt tehdejší ředitel vítkovických železáren Eduard Šebela. Původně pravoslavný kostelík se za tu dobu stal přirozeným místem setkávání k bohoslužbám pro lidi z blízkého okolí i některé lázeňské hosty Beskydského rehabilitačního centra. Kunčický farní kostel sv. Máří Magdalény totiž stojí na opačném konci obce. V tzv. ruského kostelíku, jak místní dřevěnému chrámu přezdívají, se bohoslužby konají každou neděli v 10.45.

Farníci, kolemjdoucí i hosté navštěvující kostelík v rámci projektu Otevřené chrámy si v posledních týdnech mohli všimnout banneru, který upozorňoval na letošní výročí 970 let od smrti sv. Prokopa. Místnímu duchovnímu správci P. Mariuszi Roszewskému se v uplynulých měsících podařilo pro farnost získat ostatky sv. Prokopa. Na pouť spojenou s uložením relikviáře také pozval apoštolského administrátora diecéze, biskupa Martina Davida.

Místa na sezení v dřevěném kostelíku se přede mší svatou zaplnily relativně rychle, ostatní příchozí se k bohoslužbě připojili z venkovního prostranství před kostelem. „Vítám vás ve farnosti, kterou tvoří lidé a kteří zde prožívají své radosti a bolesti a kteří se zde na přímluvu svatých patronů modlí k Pánu Bohu. Tento chrám je příkladem živé víry předchozích generací žijících v Beskydech, ale také na Podkarpatské Rusi,“ přivítal všechny P. Mariusz Roszewski a hned předznamenal, co bude na liturgii zvláštní. „Uctívání relikvií patří k tradičním projevům katolické víry, jde o duchovní přítomnost svaté osoby,“ vysvětlil a dodal, že tzv. primární relikvii farnost získala s dokumentem Arcibiskupství pražského o autenticitě ostatku.

Svou homilii začal biskup Martin otázkou: „Co všechno jste už v životě museli opustit? Ten výčet věcí může být hodně dlouhý. A zkusme se v myšlenkách vydat tímto směrem. Už při příchodu na tento svět jsme museli opustit bezpečí mateřského lůna, později jsme museli opustit máminu sukni a vydat se do školky. Možná jsme v deváté třídě opouštěli se slzičkami základní školu. Později jsme opouštěli rodný dům a odcházeli do světa. Pokud jste už trochu starší, tak možná vnímáte, že s přibývajícími léty toho musíte možná opouštět stále více. Cítíte, že nemáte tolik sil nebo opouštíte představy o tom, jaké by měly být vaše děti. Člověk celý život něco opouští, aby mohl přijmout něco jiného,“ uvedl biskup Martin s tím, že schopnost opouštět můžeme obdivovat právě na sv. Prokopovi. „V jeho životopisu se píše, že opustil pohodlí zemanského sídla a stal se benediktinským mnichem. Když dostal povolení žít poustevnicky, opustil klášter a vydal se kamsi do sázavských lesů. Začaly ho navštěvovat zástupy lidí zblízka i zdaleka. Lidé skrze něho poznávali Boží lásku, a to díky tomu, že byl schopen opustit své pohodlí.“ Bezprostředně po vyznání víry pak biskup uložil do kostela ostatky světce.

Slavnosti se účastnil též nový starosta Kunčic pod Ondřejníkem Jiří Mikala: „Jsme hrdí na všechny tři kostely v obci. Zvlášť k tomu dřevěnému o prázdninách přichází mnoho návštěvníků. Podobných kostelíků v naší zemi mnoho není. Když někde slyším, že turisté z druhé konce republiky přijeli do Kunčic podívat se na kostelík, je to pro mě pohlazení na duši,“ uvedl starosta s tím, že k národním patronům má velkou úctu.

Dědictví národních patronů připomíná také výstava Putování za našimi světci, která je od neděle k vidění v čeladenském Beskydském rehabilitačním centru. Z Prahy ji přivezl spolek Svatá Ludmila, který se po odeznění svatoludmilského výročí pustil do propagace poutních stezek a šíření povědomí o národních patronech. „Chceme upozornit na zajímavá místa, kostely i kapličky, která jsou s jednotlivými světci spojená. U Prokopa odkazujeme na Sázavský klášter, u Jana Nepomuckého na Nepomuk,“ uvedla za spolek Svatá Ludmila Miroslava Janičatová. Venkovní výstava podle ní může promlouvat také k náhodným kolemjdoucím. „Chceme, aby když poutníci přijdou na nějaké místo, aby se mohli spojit s národními kořeny a dozvědět se o základech české státnosti, k nimž naši patroni veskrze patří.“ Spolek výstavu slavnostně představil loni ve Staré Boleslavi na svatováclavské pouti. Později se panely přesunuly do Sázavy. Letos v létě výstavu hostí Čeladná. V prvním červencovém týdnu si panely mohou prohlížet hosté rehabilitačního areálu Beskydského rehabilitačního centra (LARA Wellness). V sobotu 8. července se pak expozice přesune do centra Čeladné. V 17 hodin v tamním kostele sv. Jana Nepomuckého začne mše svatá (předvečer slavnosti posvěcení kostela), na kterou naváže představení výstavy. S krátkou přednáškou o národních patronech vystoupí historik Jakub Izdný. Připraveno bude také občerstvení. Na čeladenském náměstí se pak může s národními patrony každý seznámit až do konce prázdnin.