Na Papežské Gregoriánské univerzitě dnes začala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná angažovanosti náboženských institucí při obraně obětí moderního otroctví a spolupráci se státy. Na světě je nejméně 40 milionů vykořisťovaných lidí, stále více žen a dětí.
Jakou roli hrají náboženství v boji proti moderním formám otroctví? Na tuto otázku se pokusí odpovědět řada náboženských představitelů, vědců a akademiků na mezinárodní konferenci pořádané Papežskou Gregoriánskou univerzitou a nadací pro lidská práva Walk Free, která začíná dnes v Římě a končí v sobotu 26. února.
Obchodování s lidmi, nucené práce a vykořisťování prostitucí jsou jen některé mezi metlami, proti nimž mohou náboženské instituce ve spolupráci s vládními orgány účinně zasáhnout. „Je to zlo, které zažívá každá společnost, a jen společně se s ním můžeme vypořádat“, vysvětluje otec Peter Lah, proděkan Fakulty sociálních věd Papežské univerzity Gregoriana.
Na pomoc obětem, kterými jsou stále častěji ženy a děti, se již dlouho mobilizují organizace různých náboženství. Pokud jde o katolickou církev, říká otec Lah, „kněží, řeholnice a laici převzali důležitou roli. Mohou se dostat tam, kam státy se svými strukturami nedosáhnou“.
Podle posledních údajů OSN žije na světě něco přes 40 milionů novodobých otroků. Marco Omizzolo, sociolog výzkumného ústavu Eurispes a přednášející na římské univerzitě Sapienza, zdůrazňuje: „Otroctví je rozšířené i v Evropě, považované za domov lidských práv a demokratických institucí: je na nás, abychom ho pozorovali a rozpoznávali“. Italský sociolog Omizzolo vyzývá všechny, aby otevřeli oči, protože odpovědnost leží nejen na vládách, ale také na jednotlivých občanech: „Tito lidé, kteří jsou nuceni žít nedůstojným životem, často žijí přímo vedle nás, ale mnohdy si to nechceme uvědomit, a tak přežívají za naprosté lhostejnosti. Jen v Itálii najdeme každoročně 450 000 lidí, kteří žijí ve vykořisťovatelských podmínkách, a více než 80 % z nich jsou přistěhovalci. Abychom skutečně porozuměli fenoménu moderního otroctví a mohli proti němu lépe bojovat, měly by všechny státy shromažďovat zkušenosti nahromaděné náboženstvími“.