Rozhovor s ukrajinským ministrem zahraničí: "Návštěvu Svatého otce bychom ocenili, protože je symbolem duchovní podpory. Chvála řeholníkům, kteří podporují a utěšují lidi". O návrzích na zprostředkování: "Ještě nenastal čas, stále je příliš mnoho zločinů".
"Tento soucit pro nás hodně znamená a míří přímo k srdcím Ukrajinců, samozřejmě čekáme na papežovu návštěvu", ministr zahraničí Dmytro Kuleba těmito slovy komentuje okamžik veřejného dojetí papeže Františka během modlitby při slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie na Španělském náměstí v Římě. Ministr, který je ve funkci od roku 2020, přijal v sídle svého úřadu v Kyjevě skupinu novinářů, kteří od 4. prosince cestují s velvyslanectvími při Svatém stolci Polska a Ukrajiny.
Kuleba odpovídal na otázky různých novinářů, včetně vatikánských médií, počínaje možností návštěvy papeže Františka na Ukrajině, kterou papež vždy nazýval "sužovanou zemí". "Má zde mnoho stoupenců v římskokatolické a řeckokatolické církvi, ale i mimo ni by papežovu návštěvu uvítala mnohem širší část ukrajinské společnosti, nejen ti, kteří patří k řeckokatolické církvi, protože je symbolem soucitu a duchovní podpory. Těšíme se na jeho přijetí", ujišťuje ministr.
Říká však, že v některých případech nerozuměl papežovým názorům na probíhající válku, ale chválí ho "za jeho pochopení", které je výsledkem "mnoha rozhovorů s lidmi". Nenechal se ovlivnit koncepty, které nefungují a neodpovídají realitě, ale vždy usiluje o hledání pravdy".
Kuleba dále připomíná své setkání se svým vatikánským protějškem, arcibiskupem Paulem Richardem Gallagherem, sekretářem pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, na 29. zasedání Rady ministrů OBSE v polské Lodži na začátku prosince. "Vedli jsme velmi intenzivní rozhovor o dvoustranných vztazích mezi Ukrajinou a Svatým stolcem. Nejvyšší prioritu mají otázky související s válkou. Znovu zdůraznil svůj závazek spolupracovat s Vatikánem na dosažení míru".
Ministr si však přeje objasnit několik bodů, aby se vyhnul tomu, co považuje za "omyly" a co podle něj vede k falešnému výkladu. Vychází z konceptu "bratrství" mezi Rusy a Ukrajinci: "Vždy je třeba mít na paměti, že Rusko je agresor a Ukrajina je obětí agrese.
Proto prý ocenil, že papež při modlitbě Anděl Páně 2. října, která byla celá věnována tématu konfliktu, vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby konflikt co nejdříve ukončil. Skutečnost, že papež současně vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby byl otevřený serióznímu mírovému návrhu, však podle ukrajinského ministra může vyvolat pochybnosti, že Zelenskyj není míru otevřený. Dodává, že "seriózní mírový návrh je založen na územní celistvosti Ukrajiny".
V rozhovoru se pak zaměřuje na "velké rozpory", které podle jeho slov agrese proti Ukrajině způsobila v náboženském světě obou zemí. Nejen mezi katolíky a pravoslavnými, ale také mezi židy a muslimy. Zdůrazňuje velký přínos vhledu a podpory, kterou může lidem v tak dramatické době nabídnout samotná víra: "Perspektivou náboženského vyznání je lidi především utěšit, duchovně jim pomoci. Je skutečností, že většina lidí se obrací k Bohu jen v těžkých chvílích, ale když se jim daří, na Boha zapomínají. Nyní je ve společnosti větší poptávka po duchovní pomoci".
Dmytro Kuleba hodnotí jako "nepřijatelné", že existují kněží, kteří žehnají válce, a vyzývá k větší koordinaci, "aby posílili lidi", "utěšili a potěšili ty, kteří trpí".
"Tato válka rozvrátila mnoho základů světového politického řádu," zdůrazňuje nakonec Kuleba. K návrhům na zprostředkování, které od 24. února předložilo 90 procent zemí světa a které dosud nebyly z různých důvodů realizovány, říká: "Smutnou pravdou je, že čas na široké zprostředkování ještě nenastal. Svědčí o tom přibližně "sto raket vypálených každý týden na zničení infrastruktury", vojáci, kteří stále přicházejí do Donbasu, násilí proti obyvatelstvu. "Tohle všechno se nedělá, když se hledá mírové řešení. Den velkého zprostředkování přijde, ale k naší velké lítosti ještě nenastal...".