Trojjazyčná farnost v srdci Prahy

“Ve všední den máme mši svatou ve čtyři hodiny. To je čas, kdy jsou lidé z práce, vezmou to přes kostel a pak jedou domů vlakem,” popisuje P. Zoltán Balga, který zde již od roku 2016 koordinuje všechny tři zmíněné farnosti. “I když jsme v centru, v blízkosti metra i nádraží, naše farnosti bych neoznačil jako pouze průchozí. Někteří naši stálí farníci dojíždí každou neděli například z Kladna, Benešova nebo z Pardubic. Mezi slovenskou a maďarskou farností lze však pozorovat rozdíl. Čeština a slovenština jsou dost podobné jazyky a Slovák může jít na českou mši a naopak. V případě maďarsky mluvícího věřícího to tak není, ten je odkázaný na kostely s maďarskou bohoslužbou,” vysvětluje P. Balga.

Do kostela jezdí až hodinu

Stále více Slováků žijících v Praze vyhledává slovenskou bohoslužbu, i když by rozuměli české liturgii. V kostele sv. Jindřicha a sv. Kunhuty bývá v neděli v kostele až 250 slovenských katolíků a přes stovku Maďarů. “Jednoho slovenského farníka jsem se ptal, proč by v neděli dojížděl do centra Prahy i přes hodinu denně, když může zajít do kostela v blízkosti svého bydliště. Odpověděl mi, že Bůh k němu v jeho rodném jazyce promlouvá mnohem jasněji než v češtině. Potřebuje zkrátka zpívat a odpovídat slovensky. Rozumím tomu, také se můžu pomodlit otčenáš v angličtině, ale nebude to ono,” přiblížil svou zkušenost P. Balga, který výborně ovládá oba jazyky.

Mladé farnosti a kontakt s rodnou zemí

Pro Maďary, kteří nemluví česky, je nedělní bohoslužba zároveň příležitostí být v kontaktu s maďarskou komunitou. Nejpočetněji jsou ve farnosti podle otce Balgy zastoupeni mladí lidé, zejména studenti a mladí pracující. Pro maďarské studenty dokonce v podkroví fary vzniklo deset pokojů, které v roce 2022 požehnal kardinál Dominik Duka.

“Ve farnosti organizujeme nejrůznější aktivity. Kromě klasických společenských setkávání chodíme hrát v pátek po mši volejbal nebo se setkáváme a hrajeme na hudební nástroje. Každý týden se schází také modlitební skupinky a jednou týdně se schází skupinku mužů ze slovenské farnosti,” popisuje P. Belga.

Přestože jsou obě farnosti živé, fungují stále velmi odděleně. “Jedná se o zcela samostatné farnosti, navzájem spolu příliš neinteragují. Je to dáno především jazykovou bariérou a jejich vlastní sounáležitostí držet při sobě v cizí zemi,” uzavírá P. Balga a vysvětluje, že do kostela často zamíří i Maďaři, kteří nejsou věřící, ale chtějí být jednoduše v kontaktu s krajany.

Milénium sv. Jindřicha

Přestože jednotlivé farnosti většinou nemívají společné akce a žijí více méně vlastními životy, letošní výjimkou bylo výročí tisíce let od úmrtí sv. Jindřicha. “Již v roce 2023 jsem s farníky mluvil o tom, že příští rok bude pro naši farnost výjimečný. Pro česko-slovenské farníky jsme dokonce zorganizovali společnou pouť do bavorského Bamberku, maďarští farníci pojedou v září,” doplnil P. Balga.

Kromě výročních poutí se farnosti vzájemně přiblížily také na velké společné mši svaté, kterou v polovině července sloužil arcibiskup Jan Graubner. Ten u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty zasadil nový strom, který bude připomínat unikátní výročí, které zažije jen málokterá farnost.

Nikdy předtím jsem v Praze nebyl

Spojujícím článkem tří jazykově odlišných farností je P. Zoltán Balga. Sympatický a usměvavý kněz přiznal, že než byl na žádost kardinála Dominika Duky převelen z Maďarska, v Praze nikdy předtím nebyl. “Na jaře roku 2016 jsem poprvé přijel do Prahy. Vyrůstal jsem na jihu Slovenska, kde se mluvilo výhradně maďarsky a slovenštinu jsem se naučil v podstatě jako druhý jazyk,” vysvětluje a říká, že se cítí být nejvíce Maďarem. Během rozhovoru však mluví dokonalou češtinou a přiznává, že jazyky pro něj nejsou problém.

Otec Balga ve farnosti letos oslavil 8 let. Za tu dobu se mu podařilo do skomírající slovenské farnosti přivést pravidelné dvě stovky návštěvníků nedělních bohoslužeb a úplně vybudovat maďarské farnosti z ničeho. Kostel, farnost i zázemí pro studenty na půdě fary jsou v dokonalém stavu.