Od roku 1970 putovali turisté z Rožmitálu pravidelně na Nový rok na Třemšín. Poslední dvě léta sice organizování výšlapu díky pandemii nepřály, přesto se po silvestrovských oslavách přišlo do lesů Arcibiskupství pražského nadýchat čerstvého vzduchu zhruba 1200 lidí.
Při této příležitosti nemohli minout kapli sv. Ivana s nově opravenou střechou, v místě známějším pod názvem Třemšínská bouda. Původní střecha z řezaného smrkového šindele už byla silně poškozena hnilobou, proto přistoupila v loňském roce Lesní správa Arcibiskupství pražského k výměně střešní krytiny. Nově je na střeše umístěn štípaný modřínový šindel, jehož životnost je odhadována na sedmdesát let.
Před rekonstrukcí provedl diecézní konzervátor P. Mgr. Vladimír Kelnar historický průzkum: První zmínky o této stavbě se dochovaly z poloviny 17. století, kdy zde stávala budova sloužící lesnímu hospodářství. Stavba druhé lesní kaple, přesněji sv. Ivana, někde dodnes zjednodušeně označované jako tzv. Třemšínská bouda, měla v době vzniku v pol. 19. stol. nahradit četné kapličky, křížky a obrázky svatých, které byly poutníky spontánně umísťovány u stromů v blízkosti třemšínského vrcholu. Zasvěcení vychází ze skutečnosti, že v okolí Třemšína v minulosti žilo několik poustevníků. Za nepřízně počasí kaple také občas sloužila jako útulek pro kolemjdoucí.
V dobách komunistické totality byl církevní název nahrazen pojmem „bouda“, ačkoliv původní náboženské určení stavby i přes nevhodné stavební úpravy zůstalo patrné. Při opravách v letech 2006-2007 byl této kapli znovu vrácen její původní sakrální charakter, nevhodná přístavba byla odstraněna, nad vstup osazena vitráž s motivem světce a objekt dnes funguje jako záložní kaple v případě větších bohoslužebných slavností na Třemšíně (např. slouží ke svátosti smíření). Poutníci sem dle starobylého zvyku stále přinášejí nejrůznější obrázky a devocionálie.
Obě kaple bývaly součástí poutní cesty na Sv. Horu a leží také na trase české větve tzv. Svatojakubské cesty.
Ing. Josef Hrdina, vedoucí polesí Rožmitál