Americká trapistka, sestra Martha, je představenou nedávno založené komunity při opatství Tre Fontane v Římě. V dvousettisícovém zástupu těch, kdo přišli vzdát hold Benediktu XVI., s ní vzpomínal na zemřelého papeže redaktor Vatikánského rozhlasu, Krzysztof Dudek SJ. “V těžkých chvílích se stále vracím k jeho knihám, kde nacházím krásu, sílu, pokoj a radost,” říká někdejší dlouholetá abatyše trapistek v Indonésii.
Jsme sestry trapistky z Tre Fontane tady v Římě. A přišly jsme, dostaly jsme tu milost, že jsme mohly pokleknout před tělesnou schránkou papeže. Byla to velká milost, být tady, ještě jednou od něho přijmout život. On dával život za církev v každé chvíli svého života. Je mučedníkem, který nyní trpěl pro církev, a tak ji držel pohromadě. Nyní vstoupil do slávy a obdržel plnost Ducha. Modlíme se za to, aby jeho prostřednictvím Duch sestoupil na církev, kterou miloval a za kterou dal svůj život. Připodobňoval se Kristu až do posledního okamžiku (pozn. překl.: užívá reflexivun, zvratné sloveso odvozené ze slova Kristus “si è cristificato”, novotvar užitý např. v katechezi papeže Františka o křtu a vyložený jako proces, který člověka připodobňuje Kristu, činí z něj druhého Krista). Byla to v těchto dnech velká milost pro církev. Modlíme se za to, aby se mnohá srdce otevřela pro jeho osobnost, pro jeho lásku k Bohu, jeho učení. Abychom také my dokázali dávat svůj život, v každé chvíli za církev, za Ježíše, za spásu světa.
Jako kontemplativní řeholnice, mniška, pociťovala jste blízkost papeže Benedikta?
Od chvíle, kdy jsem ho potkala, v roce 1995, byl mým mistrem. Tenkrát bylo těžké najít dobrou teologii, které by se dalo důvěřovat. A když jsem potkala kardinála Ratzingera, doslova jsem zhltla všechny jeho knihy a udělala jsem všechno proto, aby se s nimi seznámili i ostatní. Byla jsem tehdy abatyší v Indonésii, mým úkolem bylo formovat tamní komunitu a tak jsem na základě jeho teologie učila o liturgii, o Kristu, o všem dalším… A když se stal papežem, sledovala jsem ho stále. V těžkých okamžicích jsem se vracela k jeho knihám, kde jsem znovu nacházela krásu, sílu, pokoj a radost z toho, že jsme s ním a skrze něho spojeni v Kristu. Mnoho mnichů a mnišek mělo stejnou zkušenost. Mluvili jsme o tom, byl papežem mnichů!
Potkala jste se s papežem Benediktem osobně?
Ano, v klášteře ve Vitorchianu u Viterba. Přijel, aby sloužil mši a setkal se s naší kapitulou. Přijela jsem tehdy na kapitulu do Itálie z Indonésie a mohli jsme se tedy také potkat. Byl to pro mne nový začátek, nové vcházení do tajemství Krista.
Sestra Martha stojí v čele malé monastické komunity na Tre Fontane, na místě mučednické smrti sv. Pavla, kde trvá mnišská modlitba nepřetržitě už od 6. století. Cisterciácký klášter založil ve 12. století osobně sv. Bernard. Vzhledem k tomu, že mužská větev řádu měla v posledních letech málo povolání, byly sestry povolány, aby posílily liturgický život na tomto místě, významném jak pro cisterciáky přísné observance, jak zní oficiální jméno trapistů, tak pro celou všeobecnou církev. Pět mnišek z filiálních komunit vitorchianského kláštera nyní sdílí s mnišskou komunitou sedmkrát denně chórovou modlitbu v opatském chrámu, formační momenty a podílí se na duchovní i administrativní správě této oázy pokoje uprostřed Věčného města.