Transsexuální a homosexuální osoby a svátosti

Dikasterium pro nauku víry odpovědělo na otázky týkající se přístupu transsexuálních a homosexuálních osob k svátostem křtu, manželství a dalším obřadům. Otázky na tento vatikánský úřad zaslal 14. července 2023 Mons.José Negri, biskup z diecéze Santo Amaro v Brazílii.

Transsexuální osoby, i když podstoupily hormonální terapii nebo operaci změny pohlaví, mohou přijmout svátost křtu, a to pokud nenastanou situace, ve kterých by hrozilo, že by mezi věřícími vyvolaly veřejné pohoršení nebo zmatek. Děti homosexuálních párů mohou být pokřtěny, i když se narodí náhradní matce pouze za předpokladu, že existuje opodstatněná naděje, že tyto děti budou vychovávány v katolické víře. Tato objasnění byla vydána ve středu v reakci na otázky (tzv. dubia), které zaslal Dikasteriu pro nauku víry (DNV) brazilský biskup z diecéze Santo Amaro Mons.José Negri.

Dokument podepsaný kardinálem Victorem Manuelem Fernandézem, prefektem DNV a schválený papežem Františkem 31. října, odpovídá na šest otázek týkajících se možné účasti transsexuálů a homosexuálních osob na svátostech křtu a manželství.

Odpovědi znovu předkládají základní obsah toho, co v minulosti již bylo dikasteriem ohledně těchto otázek potvrzeno. DNV znovu uvádí, že transsexuální osoby, ať už dospělí, děti nebo dospívající, mohou být pokřtěni za předpokladu, že jsou dobře připraveni, dobré vůle a tímto skutkem nedojde k veřejnému pohoršení. 

V případě pochybností o objektivní morální situaci, v níž se osoba nachází nebo ohledně jejích subjektivních dispozic k milosti (a tedy i v situacích, kdy se nezdá, že by se jednalo o úmysl je změnit), nabízí DNV určité úvahy. Církev učí, že když je svátost křtu přijata bez lítosti za těžké hříchy, osoba neobdrží posvěcující milost, ačkoli přijímá svátostný charakter, jak čteme v katechismu. Nesdělitelný charakter však zůstává v křesťanovi navždy jako pozitivní dispozice k milosti. 

Slovy svatého Tomáše a svatého Augustina, dikasterium připomíná, že Kristus hříšníka stále hledá, a když přijde pokání, již přijatý svátostný charakter člověka okamžitě disponuje k přijetí milosti. Dokument cituje dále slova papeže Františka, který opakovaně říká, že církev není "celnice" a především v případě křtu, by dveře neměly být nikomu zavřeny.

Otázka, zda se může transsexuální osoba stát kmotrem nebo kmotrou při křtu, je složitější. Dikasterium odpovídá, že to může být za určitých podmínek povoleno, ale zároveň v dokumentu uvádí, že být kmotrem není žádné právo. "Pastorační obezřetnost vyžaduje, aby to nebylo povoleno, pokud hrozí nebezpečí pohoršení, nepatřičné legitimizace nebo zmatku ve výchovné oblasti církevního společenství," stojí v odpovědi.

Na otázku, zda transsexuální osoba může jít za svědka v manželství, dikasterium odpovídá, že v současné univerzální kanonické legislativě nic takového není uvedeno, a proto je to přípustné.

Dokument DNV se dále zabýval několika otázkami týkajícími se homosexuálních osob (tj. osob, které pociťují výlučnou nebo převažující sexuální přitažlivost k osobám stejného pohlaví [KKC 2357]).

Byla položena otázka, zda mohou být pokřtěny děti homosexuálních rodičů, i když byly adoptovány nebo počaty jinými metodami, například náhradním mateřstvím. Dikasterium odpovídá následovně: "Aby mohlo být dítě pokřtěno, musí existovat odůvodněná naděje, že bude vychováno v katolickém náboženství," čímž se  jasně odvolává na Kodex kanonického práva.

Dokument se pak zabýval tím, zda může homosexuální osoba, která žije s jinou osobou ve svazku, který nespočívá v pouhém soužití, ale ve stabilním a deklarovaném vztahu (po vzoru manželství), být kmotrem či kmotrou. Dikasterium pro nauku víry uvádí, že v takových případech je nutná náležitá obezřetnost, aby byla chráněna svátost křtu a zejména její přijetí, které je vzácným dobrem, jež je třeba chránit, neboť je nezbytné ke spáse. 

Dikasterium dále uvedlo, že je také třeba brát v úvahu skutečnou hodnotu, kterou církevní společenství přikládá povinnostem kmotra a kmotry, roli, kterou hrají ve společenství, a ohleduplnost, kterou projevují s ohledem na učení církve. 

Dokument uvádí možnost, že by např. jiná osoba z rodinného kruhu mohla být garantem správného předání katolické víry pokřtěné osobě. Církev nabízí kromě kmotrovství také možnost asistovat při křestním obřadu jako svědek křestního aktu.

V odpovědi na poslední otázku dikasterium uvedlo, že nic nebrání tomu, aby homosexuální osoba byla svědkem manželství, i když žije v konkubinátu.

Úplné znění dokumentu v italštině naleznete zde. 

Zdroj: Vatican News, anglická sekce