Tomáš Akvinský mezi námi

Letos 7. března uplynulo 750 let od smrti učitele církve a jednoho z největších katolických teologů – svatého Tomáše Akvinského. Jeho atributy jsou hvězda na prsou, bílá holubice, pás, kniha a pero, lilie, křišťál, monstrance, mitra a biskupská berla. Příští rok oslavíme také 800 let od narození sv. Tomáše.

Bratři dominikáni pořádají k oběma jubileím po celém světě vědecké konference o Tomášově díle a také putování relikviáře s jeho ostatky.

I v Českých Budějovicích bude příležitost vzdát úctu ostatkům Tomáše Akvinského. Vzácný relikviář bude vystaven v bývalém dominikánském kostele na Piaristickém náměstí v pondělí 21. října 2024 od 10 hodin. Program doplní od 16:00 přednáška prof. Tomáše Machuly o Tomáši Akvinském a od 17:00 mše svatá. Po jejím skončení bude následovat četba z Tomášových textů prokládaná duchovní hudbou. V kostele bude přístupná i malá výstava s možností zakoupení knih o Tomášovi Akvinském.

Česká dominikánská provincie zároveň zve na odbornou konferenci „TOMÁŠ AKVINSKÝ A SOUČASNOST“ do barokního refektáře a velké hovorny Kláštera dominikánů Praha. Konference se bude konat od 24. do 26. října. Podrobný program a přihlašovací formulář najdete na odkazu ZDE. Přednášek je možné se zúčastnit i bez předchozí registrace, přičemž registrovaní účastníci budou mít v sále rezervované místo.

Při příležitosti jubileí Tomáše Akvinského jsme položili několik otázek MUDr. Lukáši Janu Fošumovi, O.P., Dr. theol., provinciálu Řádu bratří kazatelů – dominikánů, tedy řádu, kam patřil i Tomáš Akvinský.

V říjnu bude možné v ČR vidět ostatky sv. Tomáše Akvinského. Jaký význam má úcta k ostatkům dnes? Není to přežitek dob minulých?

To je asi podobně jako s mnoha věcmi, které se dříve dělaly hodně anebo až moc, a dnes už méně nebo vůbec. Přežitek to tedy není! Úcta k ostatkům je založena na úctě k tělu, které je spojeno s duší. Ostatky světců jsou sice od jejich duší, o nichž věříme, že jsou již spaseny a patří na Boha, odděleny, a světec v nich v tuto chvíli přítomen není. Když je ovšem uctíváme, obracíme se ke světci, který žil v těle, jehož jsou pozůstatkem a které bude vzkříšeno.

Říká se, že řada ostatků jsou padělky. Je pravost ostatků sv. Tomáše zaručena?

Hlavní část ostatků svatého Tomáše je uctívána v Toulouse, kam je papež po Tomášově kanonizaci v roce 1323 nakázal přenést. O Tomášovy ostatky ovšem byla „dračka“ hned po jeho smrti a část zůstala v Itálii, takže nelze úplně vyloučit, že k nějaké záměně mohlo dojít. K analýze DNA, která by mohla jejich autenticitu jistěji potvrdit, dosud nedošlo. Důležité je zde nicméně to, že jde o ostatky již dlouhá léta uctívané. Dominikánští bratři z Toulouse, kteří nám jejich zapůjčení zprostředkovali, navíc uložili lebku při příležitosti jubilea do nového relikviáře. Někomu to může znít až jako protimluv, ale při uctívání ostatků je důležitější naše úcta a víra, než jejich autenticita, kterou málokdy lze stoprocentně ověřit, zvláště u „starších“ světců.

Jak se stalo, že k nám zavítají ostatky tohoto významného učitele církve?

Tomáš Akvinský je velká postava pro myšlení, vědu, zkrátka intelektuální svět. Je to ale také básník, autor krásných hymnů, a hlavně je to světec. Potřebujeme propojovat vědu a srdce, vážné přemýšlení a modlitbu, setkat se s tímto Božím přítelem co nejvíce osobně, nechat se jím oslovit, navázat s ním tichý rozhovor. Bratři v Toulouse, kteří tříleté jubileum (2023-2025) prožívají více intenzivněji a velkolepěji než my zde v Čechách, pořádají vedle vědeckých konferencí také putování relikvií. Takové velmi jednoduché, často tiché, diskrétní, které je pro dnešní dobu potřebné. A různí lidé přicházejí! Tak jsme se jimi nechali inspirovat…

Co dobrého může člověku návštěva kostela a akcí spojených s ostatky Tomáše Akvinského dát?

Právě něco možná nečekaného, a přitom docela obyčejného. Světci nám pomáhají zakoušet Boží přítomnost, jsou to Boží přátelé. A u Tomáše zvlášť jde o to propojení. Hledání moudrosti, té, kterou potřebujeme pro náš každodenní život i pro věčnost. Abychom se nebáli vzít svůj život do vlastních rukou, nakolik nám to náleží, a přitom se nechali vést Boží láskou a prozřetelností.

Jak byste srovnal význam kostí a myšlenek sv. Tomáše?

Tomášovy myšlenky a jeho láska k Bohu a bližním, to je to, co je pro nás důležité. Byl to ale člověk z masa a kostí (podle všeho pořádný kus chlapa). A jak se píše u proroka Ezechiela, i ty staré a často prolezlé kosti nakonec budou vzkříšeny. Naše těla se dočkají proměny ke slávě, a proto se nebojíme přiměřeným způsobem uctívat i „mrtvé kosti“.

Ptal se Tomáš Machula