Teologická etika života. Písmo, tradice a praktické výzvy

Mons. Vincenzo Paglia, předseda Papežské akademie pro život, v rozhovoru pro vatikánská média vysvětluje účel textu "Teologická etika života. Písmo, tradice a praktické výzvy", kterou vydalo nakladatelství Lev a která je v knihkupectvích od 1. července.

Rozsáhlý dialog na téma života mezi různými perspektivami a teologickými modely: to je cílem svazku "Teologická etika života. Písmo, tradice a praktické výzvy", ktery shrnuje výsledky semináře pořádaného Papežskou akademií pro život v Římě od 30. října do 1. listopadu loňského roku. V textu, který vyjde zítra prvního července v nakladatelství Libreria Editrice Vaticana, jsou obsaženy úvahy teologů s různými přístupy, se záměrem obnovit otevřenou debatu, která se odehrála během semináře. Civiltà Cattolica dnes zveřejnila článek podepsaný jezuitou otcem Jorgem José Ferrerem, v němž je široce ilustrován obsah tohoto dialogu, počínaje obecnou úvahou o radosti z lidského života a pokračujíc tématy svědomí, morálních norem a rozlišování až po nejaktuálnější otázky bioetiky. Hovoříme o tom s arcibiskupem Vincenzem Pagliou, předsedou Papežské akademie a editorem svazku.

Mons. Paglio, svazek je velmi rozsáhlý a hutný. Jak tento projekt vznikl?

Iniciativa byla inspirována mnoha podněty, které papež František adresuje teologům ve svých projevech a dokumentech. Slyšíme lidi říkat, že Svatý otec se nezajímá o teologii, ale když se blíže zaměříme na to, co skutečně říká, zdá se, že něco takového není možné říci. A tak jsme si položili otázku: opravdu nasloucháme magisteriu papeže Františka? Bereme jeho slova vážně a organickým způsobem a nepoužíváme jen nějaký jednotlivý výraz, navíc vytržený z kontextu celých jeho úvah? Zkoumáme důsledky, které mají pro teologické myšlení? Podíváme-li se na Evangelii gaudium, Laudato si', Amoris laetitia a Veritatis gaudium z této perspektivy, uvědomíme si, že výzvy v nich obsažené otevírají nový obzor pro teologii a úkol teologů se silným důrazem na dialog a vzájemné obohacování různých poznatků.  

Svazek je věnován pouze tématům týkajících se života. Jak to?

Zvláštní oblastí zájmu Akademie je teologická etika lidského života, v níž jsou témata tělesnosti a zdravotní praxe obzvláště zajímavá. Navíc je to oblast, v níž neustálé vědecko-technické inovace podněcují reflexi. Když jsme zahájili naši cestu, blížilo se 25. výročí vydání Evangelium vitae. Poté jsme si dali za cíl znovu si přečíst po tolika letech hlavní témata, o nichž pojednává encyklika svatého Jana Pavla II. Toho jsme dosáhli pozváním teologů a odborníků z různých oblastí na studijní seminář v Římě v roce 2021. Pozvaní účastníci pocházeli z několika kontinentů a vyjadřovali různou citlivost a teologické přístupy. V nyní vydaném svazku jsou shromážděny Akta této práce. Papež František byl o každém kroku informován a projekt podporoval.

V úvodu píšete, že se jedná o "unicum". Co tím myslíte?

Na jedné straně iniciativa vzešla z Papežské akademie, instituce, která je součástí Svatého stolce, na druhé straně se však naše reflexe neomezuje pouze na vysvětlování textů magisteria. Naším záměrem bylo spíše vnést do dialogu - jak podrobněji vysvětluji v úvodu - různé názory i na kontroverzní témata a navrhnout mnoho bodů k diskusi. Jde tedy o službu magisteriu, o otevření prostoru pro komunikaci, která umožňuje a podporuje bádání. Takto si vykládáme roli Akademie, kterou chtěl sám František také v hraničních otázkách v transdisciplinárním klíči. Péče o intelektuální stránku víry musí probíhat tak, že se bude kultivovat toto pole rozvíjení potřebných poznatků a pokroků: naslouchat hlasu Ducha, který vždy znovu vysvětluje Ježíšovo evangelium, a s novou účinností zachycovat procesy, v nichž se utvářejí paradigmata lidské kultury (Veritatis gaudium). Dávat prostor vážnosti procesů rozvíjení tohoto církevního dynamismu, který nerezignuje na pouhé opakování inertních formulí nebo pouhé přizpůsobení se běžným zvyklostem, je součástí služby, která byla oficiálně svěřena Papežské akademii.

Je podle vás hlavní novinkou "metoda" práce?

Ano, od začátku mi bylo jasné, že je nezbytné, aby mezi účastníky panovala atmosféra výzkumu, dialogu a konfrontace. Jak jsem již zmínil, ale stojí za to to zdůraznit, usilovali jsme nejen o dialog mezi různými vědami, ale také o dialog mezi perspektivami a teologickými modely, které rozvíjejí sapienciální a pastorační inteligenci víry: aby zaznělo bohatství křesťanské teologie, její katolická všestrannost. Základem tohoto textu je teologická antropologie inspirovaná církevní vírou v úzkém dialogu se současnou kulturou. Tvoří základ pro řešení otázek týkajících se lidského života a složitých vědeckých a etických problémů v kontextu dnešního světa. Je to pokus, který je jistě možné zdokonalit, přijmout výzvu Veritatis gaudium (odst. 3) k radikální změně paradigmatu teologické reflexe.

Co tento přístup znamenal pro průběh vašeho semináře?

Na tuto otázku mohu odpovědět, když se podívám na členění jednotlivých kapitol svazku, kterých je celkem 12. Výchozím bodem je shrnutí nejdůležitějších bodů z projevů a dokumentů papeže Františka. Odtud přejdeme k prozkoumání biblického učení o životě ve světle christologické události. Po kapitole, která se snaží interpretovat hlavní prvky kultury světa, v němž se dnes nacházíme, další kapitola kriticky zkoumá výklad magisteriální a teologické tradice s ohledem na páté přikázání: "nezabiješ". Poté jsou zkoumána témata svědomí, morálních norem a rozlišování. Do tohoto širokého rámce jsou zařazeny otázky týkající se vzniku života a role sexuality, utrpení, smrti a péče o umírajícího. Některé specifické otázky, jako je životní prostředí a život (včetně života zvířat) na planetě, otázky zodpovědného plození a rozmnožování, péče o umírajícího člověka a nové technologie, jsou řešeny jako zkušební materiál pro celkový přístup uvedený v předchozích kapitolách. V závěru svazku je nastíněn základní eschatologický horizont odrytý zjevením, který je nezbytný pro adekvátní pochopení lidského života a jeho smyslu a který je dnes bohužel v křesťanském kázání málo přítomen.

Jaké jsou základní rysy teologické antropologie, na nichž je založen rozvoj vámi navržené reflexe?

Personalistický přístup (na který jako na princip antropologického rozvoje křesťanské teologie důrazně upozorňoval již Jan Pavel II.) je třeba spojit s hlubokým kristocentrickým a ekleziologickým rozpracováním. Odpověď na Kristovo volání ve svých existenciálních důsledcích a ve svém pastoračním aspektu vyžaduje závazek, který se má v komunitě plně realizovat. Morální normy se vytvářejí a formulují právě tím, že se společně kráčí s ostatními v sociální a historické dimenzi. Pozor: pravda o morálním dobru nemá co do činění s konsensem; má co do činění se skutečností člověka otevřeného společenství a nacházejícího plnost v lásce, v otevřenosti vůči druhým, v pravé etice jinakosti.

Je skutečnost, že v knize probíhá svobodná a otevřená diskuse, známkou synodality?

To rozhodně je. Jiná cesta neexistuje, zejména v zásadních otázkách, jako jsou ty, které se týkají mnoha rozměrů lidského života. Chtěli jsme se vydat cestou studia a reflexe, která by nás přivedla k novému pohledu na otázky bioetiky, počínaje úlohou rozlišování a formovaného svědomí morálního činitele. Nejen v atmosféře parézie, která podněcuje a posiluje teology, akademiky, učence. Ale také s postupem analogickým quaestiones disputatae: předložit tezi a otevřít ji k diskusi. A debata může vést k zábleskům nových cest k rozvoji teologické bioetiky, včetně nejnovějšího vývoje, kterému napomáhají otázky kladené integrální ekologií a globálním rozměrem problémů. Podobně jako quaestiones disputatae ve středověku: nepředstíraly, že nahrazují autentické Magisterium, ale chtěly otevřít nové obzory reflexe a bádání, které by byly k dispozici jeho specifickému a z autority vycházejícímu rozlišování. Je to jistě proces, který odráží synodální duch a atmosféru, v níž si papež František přeje, aby se církev pohybovala. Právě na tento synodální proces nás během dnů semináře autoritativně upozornili kardinálové Grech a Semeraro, kteří předsedali a kázali během eucharistických slavností. Jejich texty jsou rovněž shromážděny v tomto svazku.

(pb)