Mluvčí sdružení Pro Terra Sancra Andrea Avveduto: „Chybí léky a hrozí zdravotní epidemie. Pod sutinami je stále mnoho těl a lidé je odkrývají holýma rukama. Františkáni z Kustodie Svaté země, působící v Aleppu, pokračují v pomoci vysídleným“.
Zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály minulý měsíc srovnalo se zemí celá města a zabilo více než 50 000 lidí v jihovýchodním Turecku a ve válkou zmítaných oblastech Sýrie. „V Aleppu se situace nezměnila. Nejsou žádné prostředky na odstranění trosek. A pod sutinami jsou stále uvězněny oběti. Lidé je nadále odkrývají pouze holýma rukama“, říká pro Vatikánský rozhlas - Andrea Avveduto, mluvčí sdružení Pro Terra Sancta.
Pod zřícenými domy je stále uvězněno mnoho lidí. „K tomu se přidává skutečnost“, pokračuje Avveduto, „že jsme viděli, jak se do trosek začínají dostávat krysy, aby sežraly mrtvoly. To vytváří riziko epidemií. Minulý týden jsem doprovázel malý tým specialistů z Itálie, aby provedli první průzkum domů, a nejméně 30 procent budov v Aleppu je třeba zcela zdemolovat. Další domy jsou neobyvatelné a mohou se kdykoli zřítit. Tato situace se táhne již více než měsíc. Bohužel neexistuje žádná mezinárodní pomoc. Setkali jsme se s mnoha lidmi, kteří přišli o své členy rodiny, kteří jsou stále pod sutinami“.
Pomoc mezinárodního společenství nepřichází a těch několik málo humanitárních zásilek, které byly dodány, naprosto nepostačuje, uvádí dále mluvčí sdružení Pro Terra Sancta. „Lidé v Sýrii se cítí opuštěni některými zeměmi, které předstírají, že pomáhají, ale událost zemětřesení využívají a manipulují s ní za účelem čiré propagandy. Sankce, které se zdály být zmírněny, ve skutečnosti všechny zůstávají. Na druhou stranu jsme ihned věděli, že oznámení o zmírnění sankcí bylo jen formálním postojem, protože sankce vůči Sýrii již umožňovaly posílat humanitární pomoc v případě potřeby. Ve skutečnosti žádné dopravní prostředky a nástroje na odstraňování trosek nedorazily“.
Františkáni z Aleppa mezitím pokračují ve svých aktivitách zaměřených na pomoc obyvatelům. Některé rodiny se na vlastní nebezpečí vrátily do svých domovů a v přijímacích centrech už tak nežijí tisíce vysídlených lidí. Pokračuje také činnost jídelny a distribuce teplých jídel. „Také proto“, vysvětluje dále Andrea Avveduto, „že zemětřesení v Sýrii přichází po dvanácti letech občanské války a po hospodářské krizi, která pro tuto zemi dosahuje skutečně znepokojivých rozměrů. Sice pokračuje distribuce základních prostředků, ale léky už nejsou k dispozici, a to je další problém, se kterým se potýkáme. Jde o to, že dnes neexistuje žádná alternativa, takže žijeme v tomto stavu neustálého ohrožení“.