Synodní shromáždění v Africe: "kairos" pro obnovu církve

V neděli skončilo synodální kontinentální setkání afrických církví v etiopské Addis Abebě. Více než 200 účastníků se snažilo definovat výsledný dokument, který nabídne příspěvek této oblasti k "Instrumentum laboris" říjnového shromáždění.

Synodální cesta může být obtížná, ale je naprosto nezbytná. To je zkušenost účastníků Afrického kontinentálního synodálního shromáždění, které se konalo od 2. do 6. března v etiopské Addis Abebě a na kterém se diskutovalo o prioritních otázkách církve v Africe.

Boží rodina v Africe

Delegátka sestra Esther Lukas Jose Maria vyzvala účastníky, aby nemysleli na sebe, ale na "Boží rodinu církve v Africe". "Ještě jsme nedospěli do fáze věcí, které je třeba udělat," vysvětlila, "ale jsme ve fázi naslouchání jeden druhému a Duchu svatému. To je to, co budeme nabízet jako církev v Africe. A priorita znamená to nejdůležitější, nikoli všechno. Protože máme 15 skupin, chceme získat 15 prioritních oblastí, které zredukujeme na pět".

Stanovení prioritních témat

Jak už to však při duchovním rozlišování bývá, vybrat z patnácti priorit jen několik se ukázalo jako náročné. Pro facilitační tým sobotního odpoledního zasedání bylo spíše námahou vést shromáždění ke shodě na osmi průřezových tématech. Po dlouhém naslouchání nakonec syntéza příspěvků patnácti pracovních skupin vyzdvihla následující prioritní oblasti pro církev v Africe:

1.  Pastorační péče o rodiny, která se zaměřuje na současné výzvy, jako jsou rozvody, rozpadlá manželství a znovu sezdaní lidé, osamělí rodiče.

2.  Prohloubení afrických kulturních hodnot, které jsou již od první africké synody v roce 1995 zakotveny v pojetí církve jako Boží rodiny, aniž by se však zanedbávala nauka církve.

3.  Zohlednění africké komunitní kultury vyjádřené ve filozofiích jako Ubuntu, Ujamaa, Indaba a Palaver, kde jsou klíčovými principy spoluodpovědnost a subsidiarita.

4.  Závazek bojovat proti využívání přírodních zdrojů, které na africkém kontinentu často vede k válkám a sociálním konfliktům.

5.  Podpora liturgické obnovy pro aktivní účast věřících s ohledem na směrnice bohoslužby.

6.  Formace Božího lidu, kde je zdůrazňován pojem inkluzivity jako způsob podpory synodality ve správě církve.

7.  Podpora začleňování žen, mládeže a všech skupin Božího lidu, které se cítí být marginalizovány.

8.  Ekologická spravedlnost a nakládání se životním prostředím jako způsob prožívání synodální změny s cílem řešit ekologickou krizi.