Církev prochází zvláštním časem přípravy na řádnou světovou synodu biskupů v roce 2023. V rámci tohoto procesu se až do března v jednotlivých diecézích setkávají malé skupinky a snaží se v modlitbě a vzájemným nasloucháním rozlišit, co je to, co Bůh klade dnes naší církvi na srdce. Zároveň se klade otázka, na kolik se nám daří synodální princip v místní církvi uplatňovat a jakou s tím máme zkušenost. Ve čtvrtek 27. ledna 2022 se odehrála hned dvě taková setkání v centru pražské arcidiecéze v arcibiskupském paláci v Praze.
V podvečer se sešla pastorační rada pražské arcidiecéze na zvláštním setkání a za cíl si dala synodálním způsobem projít otázku číslo 5 „Spoluzodpovědnost za misijní poslání“. Setkání začalo modlitbou a čtením úryvku z Listu Efezanům 1,11-19. Následně se jednotliví členové ve velmi soustředěné a naslouchající atmosféře vyjadřovali k tématu. A také příspěvky byly konkrétní, zaznívaly zkušenosti i příběhy. Kdo se obával bezbřehé hořkosti a kritiky, byl velmi překvapen.
Zazněla radost z toho, že můžeme přinášet něco dobrého, vidět otevřenost, máme možnost přiblížit se lidem. Vedle toho je patrné, že máme v naší zemi zvláštní ostych, strach mluvit otevřeně o své víře. V misijním poslání nejde ani tak o veřejné evangelizace, jako o to víru, která s laskavostí, vstřícností a lidskostí projevuje zájem o druhé lidi. Objevila se poznámka, že spása není v tom, že budou všichni vzorní katolíci. Ale podstatné je hledání smyslu života a je třeba každému takovému člověku, který má zájem, být nablízku, ať jeho kroky budou později směřovat kamkoli.
Jeden z kněží například uvedl: „Postupně jsem ve své praxi zjistil, že není vhodné všechny farníky co nejvíce vyzývat k aktivitě.“ Někteří budou prožívat svoji víru mnohem více intimně, osobně a je třeba jim k tomu dát prostor.
Je patrné, že často postrádáme jasnější vědomé zacílení své činnosti, lidé mají zkušenost určité bezradnosti při svědectví o své víře. Proto zazněla výzva k větší ukotvenosti a vzdělání ve víře. Z konkrétní zkušenosti se objevila také výzva, abychom každého, kdo přichází, vnímali jako partnera, ať jde o kohokoli, třeba o školní třídu. I tito příchozí jsou plnohodnotnými partnery dialogu.
Dalším tématem byli konvertité, kteří se zápalem vstoupí do života víry, ale farnosti jim po křtu neumí nabídnout „domov“. Často chybí živá společenství víry, naplněná dalším životem a rozvojem. Tomu bude třeba do budouna věnovat prostor...
Setkání trvalo dvě hodiny a i po závěrečné modlitbě a požehnání mnozí ještě zůstali a diskutovali o tématech, která se během setkání objevila.
Během odpoledne se uskutečnilo setkání pana biskupa Mons. Václava Malého se zástupci křesťanských církví. Celkem se sešli zástupci šesti církví, které působí na území pražské arcidiecéze. Společně vstoupili modlitbou a čtením Písma svatého do synodálního procesu a následně ve velké úctě, ale i s otevřeností prezentovali to, co vnímají jako pozitivní i složité na společné ekumenické cestě.
Jeden ze zúčastněných popsal církev jako jediné duchovní společenství kolem Krista podle vzoru evangelijního obrazu Pána obklopeného učedníky. Konstatovalo se obohacení se navzájem dary, které jednotlivé tradice a denominace jako církev máme. Objevila se výzva podat si ruce, připomenuty byly skvělé počiny, jako byla husovská komise či vystupování Jana Pavla II. vůči naší zemi a ekumeně. Často zazněla bolest nad nemožností společně slavit eucharistii i s několika konkrétními návrhy, objevily se bolestné i konkrétní postřehy k problematice obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, další skutečností je častý odstup mezi duchovními a obyčejnými lidmi. Zazněla i bolestná zkušenost, kdy ze skvělé spolupráce mezi církvemi po nástupu nového katolického faráře rázem sešlo. Pomocí by byla edukace v církvi, která by pomohla porozumět jednotlivým rozdílům a praxi, obnovit setkávání a rozhovory.
Biskup Malý na konci poděkoval všem účastníkům a vyjádřil vděčnost, že byli ochotni se zapojit do hledání v rámci synodálního procesu v současné katolické církvi. Také ostatní účastníci vyjádřili svoji radost a poděkovali, že mohli spolu s katolíky zakusit jejich synodální proces.
P. Michal Němeček, ředitel Pastoračního střediska arcibiskupství pražského