Synoda o synodální církvi: dialog, naslouchání a rozlišování pokračuje

V pondělí a v úterý se v Římě setkávají vedoucí představitelé kontinentální fáze synody o synodální církvi, kteří mají možnost hovořit přímo s jejím sekretariátem, který tento proces řídí.

V pondělí se v sekretariátu biskupské synody konalo setkání předsedů mezinárodních sdružení biskupských konferencí a koordinátorů kontinentálních pracovních skupin. Zástupce každého světadílu předložil konkrétní informace týkající se kontinentální etapy, kterou sekretariát synody představil 27. října. Pro každé území (Asii, Afriku, Oceánii, Severní Ameriku, Blízký východ, Latinskou Ameriku a Evropu) byly sděleny informace týkající se osob přímo zapojených do synodálního procesu, stejně jako již plánovaných termínů, účastníků, cíle a metodiky, která se při realizaci kontinentálních shromáždění používá.

Komentáře jednotlivých delegátů ilustrovaly nejcitlivější otázky pro pastýře, kteří vyjádřili některé pastorační obavy zaznamenané po přečtení pracovního dokumentu pro kontinentální fázi: potřebu oslovit vojáky a jejich rodiny, potřebu rozvíjet teologii Boha na pozadí utrpení, kterému mnozí v dnešním světě čelí, i skutečnost, že dosavadní synodní proces poskytl biskupským konferencím konkrétní fórum, díky němuž mohou začít chápat novou vizi bytí církví, kterou papež František navrhuje.

Pozitivní reakce přišly také od Mauricia Lópeze, člena metodické komise, který dopolední zasedání moderoval. Podotkl, že před pěti měsíci vnímal náznak obav z kontinentální fáze, ale po vyslechnutí prezentací delegátů z jednotlivých kontinentálních území nyní konstatuje, že existuje větší porozumění směru, kterým se synoda ubírá. Vyjádřil také vděčnost za to, jak byly metodika a nástroje navržené sekretariátem přijaty a implementovány během procesu kontinentální fáze.

Další dialog o kontinentálním dokumentu

Otec Giacomo Costa, SJ, poradce generálního sekretariátu synody, který se dosud podílel na všech úrovních synodálního procesu a na přípravě pracovního dokumentu pro tuto fázi, seznámil s některými aspekty metodiky, kterou sekretariát navrhuje pro shromáždění v rámci kontinentální fáze. Cílem navrhované metodiky je podpořit dialog s využitím pracovního dokumentu pro kontinentální fázi jako odrazového můstku. Dokument, který zrcadlí tisíce stran konzultačního procesu na farní a národní úrovni, byl nabídnut všem místním církvím k dalšímu dialogu. Teprve poté bude předložen papeži a nakonec zasedání synody.

Hlavní otázka, která řídí synodální cestu

Samotný dokument, vysvětlil dále otec Costa, je výsledkem konzultací s Božím lidem, nikoli základem pastoračního rozlišování, které se má uvést do praxe po synodě, nebo sociologického průzkumu. Konzultační proces se tedy stále zakládá na otázce: „Jak místní církve žijí a prožívají společnou pouť a kam nás Duch svatý vede?“. Použitá metodologie se proto snaží vynést na světlo konkrétní zkušenosti, poznatky a otázky, jakož i pastorační priority na úrovni místní církve po celém světě, které pak přispějí k širšímu synodálnímu dialogu. Plody tohoto dialogu budou tvořit obsah dokumentů, které každá kontinentální synodální pracovní skupina zašle sekretariátu do 31. března 2023.

Potřebný druh rozlišování

Tento proces, pokračoval otec Costa, vyžaduje umění rozlišování, schopnost hluboce naslouchat tomu, co se říká, a to nejen slovy. V synodálním procesu existují dva typy rozlišování. To, které mají biskupové v této fázi konat, je podle italského jezuity vedeno teologicky, aby jim pomohlo naslouchat a pochopit, jaké další otázky je třeba klást. Jedná se o jiný typ rozlišování než to, které bude nutné později během vlastních synodních zasedání, kdy bude teologie sloužit jako pomůcka při rozlišování mezi její aplikací a zkušenostmi, poznatky, otázkami a pastoračními prioritami, které se objevily během kontinentální fáze.

Vyjádření k výzvám

Profesorka Susan Pascoeová, členka komise pro metodiku synody a pracovní skupiny pro kontinentální fázi, vedla diskusi o výzvách, s nimiž se delegáti během procesu setkali. Některé z problémů, které zazněly, byly následující: malá menšina lidí, kteří se doposud zúčastnili; výzva, před kterou církev stojí, pokud jde o způsob, jakým vykonává své poslání; převaha osobní zbožnosti nad komunitními praktikami a rituály; velké množství informací, návrhů a podnětů, které znesnadňují syntézu nebo vyvození závěrů; nutnost upřesnit definici pojmu „inkluzivní“ s ohledem na hlasy a názory nekatolíků nebo bývalých katolíků; nedorozumění v otázkce, že by konzultační proces měl vyhovět všem požadavkům, které lidé vznášejí; vyzdvihnout hlasy žen, zejména tam, kde je společnost stále patriarchální; mediální interpretace synody spíše ze sociologického než církevního hlediska.

Pondělní zasedání zakončily dvě krátké prezentace: ředitel synodní komunikace Thierry Bonaventura shrnul různé komunikační snahy a témata, která vyplynula ze synodního procesu, zatímco podsekretářka synodního sekretariátu s. Nathalie Becquartová představila aktivity v oblasti získávání finančních prostředků na dotování kontinentálních shromáždění.

Na závěr kardinál Grech několikrát ocenil dialog, který probíhal během celého jednání. Zamyslel se také nad tím, jak vhodné je použití obrazu Kornélia a Petra (Skutky 10) navrženého v přípravném dokumentu. Bez ohledu na výzvy, které synodní proces přináší, uvažoval kardinál, základním postojem je zůstat pozorný, jako svatý Petr, k hlasu Ducha svatého, který může promlouvat i skrze pohana.