Synoda 2023: Co řekl papež František o synodalitě?

V některých svých nedávných komentářích k synodalitě papež František uvedl, že mluvit o synodalitě se může zdát jako něco abstraktního, samoúčelného, příliš technického, co širokou veřejnost tolik nezajímá, ale je skutečně důležité pro celou církev.

Synodální shromáždění, které se bude konat od 4. do 29. října, a po němž bude následovat druhé v říjnu 2024, je zaměřeno na to, jak může církev lépe zapojit své členy do svého života a poslání.

“Právě v této době, kdy se hodně mluví a málo naslouchá a kdy hrozí oslabení cítění pro společné dobro, se církev jako celek vydala na cestu, aby společně znovu objevila Slovo," řekl papež 26. srpna zástupcům médií. "Kráčejte spolu, ptejte se společně, přijměte zodpovědnost za hledání ve společnosti, a to modlitbou, tak jak to dělali první apoštolové: To je synodalita, která by se měla stát jakousi každodenní zvyklostí ve všech jejích projevech," dodal Svatý otec.

Další myšlenky, které papež František během svého pontifikátu řekl o synodalitě

17. října 2015: Projev u příležitosti 50. výročí založení biskupské synody: 

"Svět, ve kterém žijeme a který jsme povoláni milovat a sloužit mu, i s jeho rozpory, vyžaduje, aby církev posilovala spolupráci ve všech oblastech svého poslání. Právě tuto cestu synodality očekává Bůh od církve třetího tisíciletí. Synodalita jako základní prvek církve nám nabízí interpretaci pro pochopení samotné hierarchické služby. Chápeme-li, jak říká sv. Jan Zlatoústý, že církev a synoda jsou synonyma, neboť církev není nic jiného než společné putování Božího stáda po cestách dějin k setkání s Kristem, pak také chápeme, že v církvi nemůže být nikdo “vyvýšen“ nad ostatní. Naopak, v církvi je nutné, aby se každý člověk "snížil", aby mohl sloužit na této cestě našim bratrům a sestrám. V synodální církvi je synoda biskupů jen nejzřetelnějším projevem dynamismu společenství, které inspiruje všechna církevní rozhodnutí."

18. září 2021: Promluva k věřícím římské diecéze

"Synodalita není kapitolou v učebnici ekleziologie, tím méně módním výstřelkem nebo heslem, kterým se oháníme na našich setkáních. Synodalita je výrazem přirozenosti církve, její formy, stylu a poslání. Můžeme mluvit o církvi jako o synodální, aniž bychom toto slovo redukovali na další popis nebo definici církve. Neříkám to jako teologický názor nebo dokonce jako svou vlastní myšlenku, ale na základě toho, co lze považovat za první a nejdůležitější příručku ekleziologie: skutky apoštolů."

9. října 2021: Projev na zahájení synody o synodalitě

"Synoda sice nabízí velkou příležitost k pastoraci v oblasti mise a ekumenismu, ale není prosta určitých rizik. Zmíním tři z nich. Prvním je formalismus. Synoda by mohla být redukována na mimořádnou událost, ale pouze navenek. To by bylo jako obdivovat velkolepou fasádu kostela, aniž bychom do něj skutečně vstoupili. Chceme-li mluvit o synodální církvi, nemůžeme zůstat spokojeni pouze se zdánlivostí; potřebujeme obsah, prostředky a struktury, které mohou usnadnit dialog a interakci uvnitř Božího lidu, zejména mezi kněžími a laiky.

Druhým rizikem je intelektualismus. Realita se stane abstraktní a my se se našimi úvahami nakonec vydáme opačným směrem. Tím by se synoda změnila v jakousi studijní skupinu, která by nabízela učený, ale abstraktní přístup k problémům církve a zlu v našem světě. Ti samí lidé říkají ty samé věci, bez větší hloubky a duchovního vhledu, což končí známými a neplodnými ideologickými a stranickými dělítky, která jsou vzdálená realitě svatého Božího lidu a konkrétnímu životu ve společenství.

A konečně pokušení samolibosti, postoj, který říká: "Takhle jsme to dělali vždycky" (Evangelii gaudium, 33) a je lepší to neměnit. Věta "vždycky jsme to dělali takhle", je pro život církve jedem. Ti, kdo takto uvažují, se možná, aniž by si to uvědomovali, dopouštějí chyby, když neberou vážně dobu, v níž žijeme. Nebezpečí nakonec spočívá v aplikaci starých řešení na nové problémy."

4. září 2023: Na palubě papežského letadla  z Mongolska do Říma

"Na synodě není místo pro ideologii. Je to jiná dynamika. Synoda je dialog mezi pokřtěnými lidmi ve jménu církve, o životě církve, o dialogu se světem, o problémech, které se týkají dnešního lidstva. Ale když uvažujete ideologickou cestou, synoda končí. Je tu jedna věc, kterou musíme chránit: synodální klima. Není to televizní program, kde se mluví o všem. Je to náboženský okamžik, je tu okamžik náboženské výměny. Vezměte si, že na synodních zasedáních mluví tři lidé každý 3-4 minuty, a pak následují 3-4 minuty ticha na modlitbu .... Bez tohoto ducha modlitby není synodalita, to by potom byla politika a parlamentarismus. Na synodě je třeba chránit religiozitu a integritu."

Zdroj: CNA