Světec a námořní bitva: Jak růženec zachránil křesťanskou Evropu

Papež Pius V. ustanovil svátek Panny Marie Růžencové na 7. října po bitvě u Lepanta mezi křesťany a Osmanskou říší, která vyvrcholila právě 7. října 1571. Bojovníky provázela modlitba růžence, ve které byli spojeni s celou křesťanskou Evropou a svatý Pius V. si byl přímluvy Panny Marie vědom.

Když se téměř 300 osmanských lodí blížilo k Evropě, aby ji Osmané dobyli, svrhli kříž nad bazilikou svatého Petra a nahradili ho svým vlastním praporem, vyzval papež Pius V. k další křížové výpravě. Tato křížová výprava svolaná v roce 1571 však neměla být výpravou zbraní, ale modlitby – především růžence.

Svatý Pius V., dominikán a papež, nařídil, aby byl každý kostel v Římě nepřetržitě otevřený k modlitbě, a vyzval všechny křesťany po celé Evropě, aby se k němu připojili a vroucně se modlili růženec.

O stovky kilometrů dál Konstantinopole, poslední pozůstatek kdysi mocné Římské říše, již padla pod náporem rostoucí moci Osmanů. Zdálo se, že osmanská invaze je nevyhnutelná, protože Osmanská říše se rozšířila do Egypta, severní Afriky i na Balkán. Křesťanské ostrovy začaly jeden po druhém padat, jak Osmané postupovali k ovládnutí celého středomořského světa.

Nyní byl samotný Řím na pokraji pádu před novou, zdánlivě neodolatelnou říší. Místo aby papež čekal, až nepřítel zaklepe na brány Říma, pomohl zorganizovat "Svatou ligu", loďstvo rozličných katolických států včetně římských, benátských a španělských lodí pod velením rakouského prince Juana.

Svatá liga, která čítala přes 200 lodí, se vydala vstříc Osmanům, což se nakonec stalo zlomovým bodem v dějinách Evropy a světa. Těsně u řeckých břehů v Jónském moři se Svatá liga střetla s flotilami Osmanské říše u Lepanta. Členové posádky celé flotily Svaté ligy se s blížící se bitvou duchovně spojili s křesťany v celé Evropě modlitbou růžence. 

7. října 1571 se obě flotily konečně setkaly. Ačkoli křesťané čelili početní převaze, byli disciplinovanější. To, co následovalo, se nazývá poslední velkou galérovou bitvou, v níž na sebe stovky lodí střílel a najížděly. Loď prince Juana byla přepadena osmanským vůdcem Ali Pašou a oba muži se utkali v ostrém boji zblízka.

Ali Paša byl zabit a po dalších hodinách boje se jeho flotila rozpadla, některé lodě unikly na otevřené moře a stovky dalších byly zajaty křesťany. Lepanto bylo pro křesťany naprostým vítězstvím.

Podle některých zpráv měl papež Pius V. vidění, kde spatřil vítězství Svaté ligy. 7. říjen ustanovil svátkem Panny Marie Vítězné, který dnes známe jako svátek Panny Marie Růžencové.

Ačkoli porážka u Lepanta v žádném případě neznamenala odstranění osmanské hrozby, vítězství Svaté ligy obnovilo v křesťanské Evropě důvěru, optimismus a především mariánskou úctu. Pius V. věděl, že spíše než lodě a děla křesťanského loďstva to byla Panna Maria a úcta k ní skrze modlitbu růžence, která dala křesťanství novou naději.

Růženec je i dnes "zbraní" katolíků bojujících za Boží království na celém světě, ať už se modlí jednotlivě, v rodinách nebo ve společenství. 

Zdroj: CNA