Svědectví muže, který 11. září přišel o manželku a nenarozené dítě

Téměř 3 000 jmen je vyryto do bronzu na památníku 11. září v New Yorku. Deset obětí útoků z 11. září 2001 je však odlišných, nemají žádná jména. Místo toho je každá z nich připomínána jako „nenarozené dítě“. Mezi těmi, kteří jsou takto připomenuti, je i Lauren Grandcolas a její nenarozené dítě.

Dne 11. září ztratil Jack Grandcolas dvě osoby, které mu byly nejdražší: svou ženu Lauren a jejich nenarozené dítě. Jeho těhotná osmatřicetiletá manželka zahynula v letadle společnosti United Airlines, které se zřítilo v Pensylvánii poté, co se cestující bránili únoscům, kteří přesměrovali let do Washingtonu. 

Lauren byla ve třetím měsíci těhotenství, když odletěla z Kalifornie do New Jersey na babiččin pohřeb. Jack Grandcolas na naléhání manželky zůstal, aby se postaral o jejich nemocnou kočku.

„Měli jsme závrať z představy, že se staneme rodiči, protože jsme se předtím deset let snažili otěhotnět,“ píše Jack ve své knize, kterou napsal na popud svého terapeuta. "Na cestě jsme si prožili spoustu bolestí, včetně potratu v roce 1999, kdy bylo Lauren 36 let. O dva roky později jsme se už smířili s tím, že budeme vychovávat jen kočky... a pak se stal zázrak.“ Lauren a jejich „zázrak“ se měli vrátit do Kalifornie 11. září 2001.

Toho rána Jacka probudil zvuk záznamníku. Znovu usnul, aby se pak opět probudil a spatřil něco, co nazývá „obrys anděla“. Zemřel snad nedávno někdo, koho znal? Myslel si, že to musí být Laurenina babička. Pak si uvědomil, že je to Lauren.

Když zkontroloval záznamník, uslyšel zprávu, která navždy změnila jeho život. „Zlato, jsi tam? Jacku? Zvedni to, zlato,“ slyšel Laurenin hlas. „Dobře, tak ti chci jen říct, že tě miluju. Máme v letadle malý problém. Jsem v pohodě, mám pohodlí a zatím jsem v pořádku. Prostě tě miluju víc než cokoli jiného, jen chci, abys to věděl. Je to jen malý problém, takže já, já... Zlato, já tě prostě miluju. Prosím, vyřiď mé rodině, že je taky miluju. Ahoj, zlato.“

„V tu chvíli jsem věděl, že Lauren a naše dítě jsou pryč,“ napsal Jack do své knihy. Pohřeb jeho manželky se konal v katolickém kostele v Houstonu. Lauren podle jeho slov nebyla věřící. Několik měsíců před smrtí však začala navštěvovat týdenní studium Bible. Jednoho večera přišla domů a řekla: "Konečně jsem to pochopila." Když ji manžel pobídl otázkou: „Pochopit co?“, odpověděla: „Smysl toho všeho.“

Ačkoli byl Jack vychován jako katolík, se svou vírou bojoval. „Jaký milosrdný Bůh by mi vzal mou milou Lauren a naše dítě?“ ptal se. Později dospěl k závěru, že to nebyl Bůh, ale lidská ideologie.

S Bohem se znovu setkal po rozhovoru s Bonem, zpěvákem slavné rockové skupiny U2. Na koncertě v Oaklandském koloseu v roce 2005 Bono na památku Lauren zahrál „One Tree Hill“, Laureninu oblíbenou píseň od U2. Poté se Jack zpěvákovi otevřel.

„Když jste vychováváni jako katolíci, je vám dávána všechna ta vina za věci, které jste neudělali správně,“ řekl Bonovi. „Bojím se, že jsem to v životě možná podělal, a zastavil tak příležitost znovu se vidět s Lauren.“ „Znovu ji uvidíš. Já to vím. Všichni v životě něco poděláme,“ uklidnil ho podle jeho slov Bono. „Proto nám Bůh uděluje odpuštění. Je to jeho nejmocnější dar.“

Jack uvádí, že slova zpěváka změnila jeho i jeho víru: „Od 11. září jsem pochyboval o Bohu a jeho plánu se mnou. Ta noc byla poctou jí, ale velmi důležitým způsobem mě osvobodila, umožnila mi být k sobě shovívavější a znovu oživit víru v Boží milosrdenství.“

Ve své knize Jack také píše: „Všichni trpíme ztrátou. Všichni snášíme zlomené srdce. To, jak na tyto pohromy reagujete, vás definuje. Někdy z našich nejtěžších okamžiků vyrůstají ty nejkrásnější věci.“

Zdroj: CNA