Svatý Vojtěch, patron pražské arcidiecéze

Dne 23. dubna si připomínáme svátek svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa, mučedníka a jednoho z patronů naší země. K uctění jeho památky bude dnes, 23. dubna, v 18:00 sloužena mše svatá ve Svatovítské katedrále.

Vojtěch se narodil kolem roku 956 na hradě Libici v rodině Slavníkovců, mocného rodu, který vládl velké části východních Čech. Už jako chlapec vážně onemocněl a uzdravení, připisované přímluvě Panny Marie, jeho rodiče vnímali jako Boží znamení. Otec tehdy slíbil, že syna povede ke kněžství.

Mladý Vojtěch se vydal na studia do Magdeburku, kde přijal při biřmování jméno Adalbert na počest svého učitele a duchovního vzoru, tamního arcibiskupa. Do Čech se vrátil jako mimořádně vzdělaný mladý muž s hlubokou vírou a velkou touhou měnit svět kolem sebe.

Když v roce 982 zemřel první pražský biskup Dětmar, byl Vojtěch zvolen jeho nástupcem. Přijal biskupský úřad s velkým zdráháním – věděl, že cesta nebude snadná. Jeho snaha o duchovní a sociální obnovu diecéze se brzy střetla s tvrdou realitou: pohanské zvyky, mnohoženství, svévole šlechty, ale i nedisciplinovanost samotných kněží.

Vojtěch nechtěl jen kázat z kazatelny. Žil přísně asketicky, dělil se s chudými o jídlo i majetek, staral se o potřebné. Svůj biskupský příjem rozděloval na čtyři díly: pro své potřeby, na výzdobu chrámu, na živobytí duchovenstva a pro chudé. Jeho neústupnost a vysoké morální nároky mu však mezi českou šlechtou i duchovenstvem získaly mnoho nepřátel. Situace se vyhrotila natolik, že Vojtěch po šesti letech biskupské služby požádal papeže o uvolnění z úřadu a odešel do benediktinského kláštera v Římě. Tam složil řeholní sliby a žil jako prostý mnich.

Na přání papeže a po příslibu lepší spolupráce ze strany českých velmožů se Vojtěch do Prahy vrátil. Byl to on, kdo stál u založení prvního mužského kláštera v Čechách – břevnovského kláštera. Ani druhý návrat ale neznamenal zlom v postoji šlechty. Konflikty pokračovaly a vyvrcholily, když Vojtěch exkomunikoval skupinu velmožů za brutální vraždu, spáchanou na posvátné půdě. Následovalo další Vojtěchovo vyhnání. A během jeho nepřítomnosti – v roce 995 – byla vyvražděna celá jeho rodina na Libici. Z rodu Slavníkovců přežil jen Vojtěch a jeho bratr Radim, protože byli v té době v zahraničí.

Vojtěch naposledy zamířil do Čech v roce 996, ale opět se setkal s odmítnutím. Vydal se tedy jako misionář mezi pohanské Prusy. Právě tam, na území dnešního severního Polska, byl 23. dubna 997 při hlásání evangelia zavražděn.

Jeho tělo vykoupil polský kníže Boleslav Chrabrý a pohřbil ho v Hnězdně. Již dva roky po jeho smrti byl Vojtěch papežem Silvestrem II. svatořečen. U jeho hrobu vzniklo arcibiskupství, jehož prvním arcibiskupem se stal Vojtěchův bratr Radim.

Svatý Vojtěch se stal symbolem věrnosti Bohu a pravdě, ať už to znamenalo jít proti šlechtě, nebo opustit vlastní domov. Jeho postava spojuje nejen Čechy, ale také Polsko, Maďarsko a Německo, kde je rovněž uctíván jako patron.

K uctění jeho památky bude dnes, 23. dubna, v 18:00 sloužena mše svatá v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Celebrantem bude arcibiskup pražský, Mons. Jan Graubner. Mše svatá je součástí programu Jubilejního roku 2025. 

Zdroj: Catholica