Svatý Valentýn, lékař a mučedník

14. února si připomínáme svatého Valentýna, který je po celém světě uctíván jako patron zamilovaných. Vynikal v charitativní činnosti, v moudrosti a v neohroženosti při svém poslání kněze. Zemřel mučednickou smrtí v Římě u Milvijského mostu na Flaminijské cestě. Tam byl také archeology objeven jeho hrob pod zříceninami jemu zasvěcené baziliky.

Valentýn byl knězem v Římě pravděpodobně za panování císaře Klaudia II. Gothica (268-270) a původně byl dle legendy lékařem. Podle císařova názoru ženatí muži v armádě nepodávali tak dobré výsledky jako svobodní, a z toho důvodu budoucím vojákům zakazoval vstup do manželství. Valentýn však zamilované tajně sezdával. Odtud může pramenit vztah k svátku zamilovaných.

Za to, a hlavně pro svou víru, byl předveden před císaře, aby se zodpovídal ze všeho, co konal pro svůj vztah k Bohu. Když se ho císař zeptal, proč neuctívá římské bohy, podle legendy odpověděl: „Tito bohové jsou samá nečistota a hřích. Jen Kristus je pravý Bůh a když mu uvěříš, bude tvá duše spasena a ty zvítězíš nad nepřáteli." Císař by se snad nechal i přesvědčit, zejména když byl zároveň utvrzován v tom, že křesťané nejsou nepřátelé říše a že Valentýn k němu a ke všemu lidu chová upřímnou lásku. Ale pro císařovo okolí tomu bylo jinak. Císař předal Valentýna náměstkovi a ten jej odevzdal soudci Asteriovi, aby zatím zůstal ve vazbě.

Valentýn se tam modlil za soudcovo obrácení a ten přišel, aby Valentýna vyzkoušel. Dle legendy mu řekl: „Je-li tvůj Bůh opravdu jediný pravý, jak říkáš, ať skrze tebe ukáže svou moc a mé slepé dceři vrátí zrak." Valentýn přiložil svou dlaň na oči nevidomé a modlil se. Dívka pak znovu spatřila světlo. Protože začala vidět, Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o křest. Valentýn je před křtem naučil pravdám víry a potřebným znalostem.

Zprávy o uzdravení slepé a o obrácení soudce se roznesly po městě. Křesťané se radovali a pohani s velkým hněvem zaútočili na soudcův dům. Valentýna vyvlekli ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl sťat mečem. Císař Klaudius se nestavěl jako nepřítel křesťanů, ale přesto se dopouštěl jejich pronásledování.

Vzhledem k většímu počtu legend, které se neshodovaly, došlo i ke spojení s biskupem Valentýnem. Ten míval připomínku ve stejný den, ale neprošel schválením do nového martyrologia. Toto martyrologium dnešního světce uvádí jako kněze, mučedníka a zná přesné místo jeho smrti. Dobu úmrtí jako nejistou. Uvedené legendární vyprávění není proto do detailu přesné na rozdíl od jména císaře.

Již řadu let si mohou věřící, navštěvující na den svatého Valentýna baziliku sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě, připomenout tohoto světce zhlédnutím relikviáře s jeho lopatkou, vystavovaného v ten den před oltářem. Valentýnovy ostatky najdeme po celé Evropě: kromě Prahy jsou i v Glasgow, v Dublinu, v Římě, v Terni, ale prý také v jedné kapli u Jihlavy. Je jich tolik, že jedna kostra by na ně nemusela stačit.

Zdroj: catholica.cz, Wikipedie, deník.cz