Svatý Štěpán I., uherský král a žák sv. Vojtěcha

16. srpna si církev připomíná svatého Štěpána I., zakladatele uherského království, které se pod jeho vedením stalo křesťanským. Je známý také jako „veliký“, poslední velký kníže mezi Maďary.

Štěpán se narodil v poslední čtvrtině 10. století v Ostřihomi v Uherském knížectví, přesné datum jeho narození nebylo zjištěno. Vajk, světcovo pohanské jméno, byl synem uherského knížete Gézy a královny Sarolty. Když přijal křest, bylo jeho jméno změněno na Štěpán

Mladému princi se dostalo křesťanského vzdělání a latinsky ho údajně učil samotný pražský biskup sv. Vojtěch, který ho podle legendy měl i pokřít. Oženil se s Giselou Bavorskou, sestrou císaře Svaté říše římské Jindřicha II. Byla to žena prokazatelně ctnostná, která byla později také prohlášena blahoslavenou.

Po smrti uherského krále Gézy přešel trůn na prince Štěpána. Byly to doby, kdy v Uhrách stále uctívali pohanská božstva a udržovali nelidské tradice. Štěpán šel příkladem a šířil křesťanskou víru a mnoho jeho poddaných se obrátilo. 

Oslovil papeže Silvestra II., aby jeho prostřednictvím Západ uznal jeho království. Papež poslal svatého Anastáze, žáka svatého Vojtěcha, aby ho korunoval. Svatý Štěpán poté jako král Uher rozvíjel politický a náboženský život národa. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřili mniši z řádu sv. Benedikta, jehož členy byli první biskupové nového království: svatý Anastáz, svatý Beszteréd, svatý Buldo, svatý Gerard Sagredo, svatý Beneta, blahoslavený Šebestián z Ostřihomi a další.

Štěpán chtěl, aby hlavy církve byly svébytné a nebyly závislé na struktuře Svaté říše římské. Přál si, aby se katolická církev v Uhrách rozvíjela svobodně, bez císařských politických zásahů. Proto zřídil v Budapešti arcibiskupství, podporované šesti biskupstvími. V rámci kristianizace obyvatelstva nařídil také výstavbu tří benediktinských klášterů. 

Štěpán společně se svým synem svatým Emerichem bránil svůj lid před vpádem krále a pozdějšího císaře Svaté říše římské Konráda II. Otci a synovi se podařilo útočníky v roce 1030 vyhnat.

Emerik byl Štěpánův jediný žijící syn, o všechny ostatní přišel, takže mu byl útěchou. Emerik, který být později také prohlášen za svatého, zemřel ve věku 24 let při nehodě na lovu. Od té doby se Štěpán mnohem více upínal k Bohu: víra ho podporovala, když musel čelit těžkostem svých pozdějších let, včetně sporů, které přineslo nástupnictví v jeho království.

Štěpán zemřel 15. srpna 1038 a byl pohřben v bazilice v Székesfehérváru, kterou sám nechal postavit a která se stala jedním z největších a nejvýznamnějších chrámů v Evropě. Kanonizován byl papežem Řehořem VII. v roce 1083 a jeho svátek se slaví vždy 16. srpna na celém světě, kromě samotného Maďarska, kde se slaví 20. dne téhož měsíce.

Zdroj: ACI Prensa