Svatý Jan Kentský, svědek milosrdenství

Svatý Jan Kentský, významný polský kněz, filosof a teolog 15. století, je příkladem hluboké zbožnosti, štědrosti a skromnosti. Proslul nejen svou vědeckou prací a pedagogickou činností na Jagellonské univerzitě, ale také skutky milosrdenství a pokorným životem zasvěceným Bohu. Tento patron studentů a seminaristů je dodnes inspirací svou láskou k bližním a oddaností službě chudým.

Svatý Jan Kentský, známý také jako Jan z Kęt nebo Jan Cantius, se narodil 23. června 1390 v osadě Malec poblíž městečka Kęty, asi 70 km jihozápadně od Krakova v Polsku. Jeho rodiče, Stanisław a Anna, ho od dětství vedli k nábožnosti, skromnosti a lásce k bližním.

Ve věku přibližně 23 let začal studovat na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde vynikal v filosofii a teologii. Ve 27 letech se stal docentem filosofie a v roce 1416 byl vysvěcen na kněze. Později působil jako rektor klášterní školy v Miechowě a poté jako profesor na krakovské univerzitě. Byl také kanovníkem krakovské kapituly sv. Floriána.

Jan Kentský byl známý svou skromností, asketickým životem a hlubokou láskou k Bohu a bližním. Podnikal pěší poutě do Svaté země a čtyřikrát navštívil Řím. Během svých cest konal skutky milosrdenství; například daroval svou obuv bosému žebrákovi nebo svůj plášť polonahému chudákovi. Jeho štědrost byla zvláště patrná vůči chudým studentům, které podporoval nejen materiálně, ale i duchovně.

Jedna z legend vypráví o jeho setkání s lupiči během cesty do Říma. Když si po jejich odchodu vzpomněl na zašité zlaťáky ve svém šatu, vrátil se k nim a peníze jim nabídl, čímž je svou upřímností přiměl k pokání a změně životního stylu.

Jan Kentský zemřel 24. prosince 1473 ve věku 83 let a byl pohřben v kostele sv. Anny v Krakově. Papež Inocenc XI. ho v roce 1689 blahořečil a papež Klement XIII. ho v roce 1767 prohlásil za svatého. Je patronem Polska, Litvy, seminaristů a studentů teologie. 

Zdroj: Catholica, redakčně upraveno