Svatý Irenej z Lyonu: odkaz církevního otce a doktora jednoty

28. června si katolická církev připomíná sv. Ireneje z Lyonu. Dlouhou dobu byl považován za otce rané církve, než ho papež František v roce 2022, více než 1 800 let po jeho smrti, jmenoval 27. doktorem církve a udělil mu titul Doctor Unitatis neboli doktor jednoty.

Malý chlapec Irenej sedával u nohou Polykarpa a dychtivě naslouchal kázáním tohoto raně křesťanského biskupa a žáka apoštola Jana. Když vyrostl, napsal dokumenty, které svědčí o tom, jak raná církev chápala různá témata od Starého zákona až po eucharistii. I když je jeho dílo pro církev zásadní, Irenej se nepovažoval za učence a jeho nejslavnější spis Proti bludům vznikl z pastorační touhy bránit církev před bující herezí gnosticismu.

"Neočekávejte ode mne rétorické umění, kterému jsem se nikdy nenaučil, ani sílu v psaní, kterou jsem nezískal, ani krásu jazyka a stylu, kterou neznám," napsal sv. Irenej a tato jeho citace se objevuje i v antologii Cyrila Richardsona Raní křesťanští otcové.

Po své smrti kolem roku 202 n. l. byl Irenej pohřben v kryptě, hrobka však byla v roce 1562 zničena společně s jeho ostatky. Ty zmizely také s originálními kopiemi jeho spisů, avšak vyobrazení Ireneje je detailně zachyceno na ikonách vyrobených z plátkového zlata zatlučeného do dřevěných desek. 

Duchovní most

Irenej se narodil jako Řek ve východní polovině Římské říše, ve starověkém řeckém pobřežním městě Smyrna v dnešním Turecku, v letech 115-125 n. l. nebo 130-140 n. l. Stal se biskupem v Lyonu, ale často cestoval do Říma.

"Svatý Irenej z Lyonu, který pocházel z Východu, vykonával svou biskupskou službu na Západě: Byl duchovním a teologickým mostem mezi východními a západními křesťany," napsal papež František v dekretu z roku 2022, kterým Ireneje jmenoval doktorem církve. "Jeho jméno Irenej vyjadřuje onen pokoj, který pochází od Pána a který usmiřuje a obnovuje jednotu," poznamenal papež.

Irenej sice horlivě odsuzoval hereze, ale kolem roku 190 n. l. napsal dopis papeži Viktorovi, v němž uctivě protestoval proti jeho záměru exkomunikovat skupinu církví v Malé Asii za slavení velikonočního svátku v židovském termínu.

Psal pouze řecky, ale nejstarší opisy jeho spisů jsou většinou latinské překlady nebo úryvky jeho spisů citované jinými autory rané církve, například Eusebiem. Ačkoli původní opisy jeho díla jsou pro historii ztraceny, dva kompletní spisy, které se dosud zachovaly, jsou přesný latinský překlad jeho díla Odhalení a odmítnutí předstíraného, avšak falešného poznání běžně známého jako Proti bludům, a dále latinský překlad spisu Důkaz apoštolského kázání, ve kterém Irenej vykládá starozákonní proroctví, aby dokázal pravdivost evangelií.

Velká část Irenejova díla byla na čas ztracena, dokud je Erasmus v roce 1526, těsně po začátku protestantské reformace, nevrátil do povědomí církve.

Irenej pravděpodobně zemřel kolem roku 202 n. l., a přestože je někdy označován za mučedníka, existuje jen málo důkazů o tom, že byl skutečně umučen. Římskokatolická církev slaví jeho svátek 28. června, východní pravoslavné církve jej slaví 23. srpna.