1. srpna slaví katolická církev svátek svatého Alfonse z Liguori, patrona morálních teologů a zpovědníků. Je také patronem katolických právníků, pacientů s artrózou a italských měst Pagani a Neapol.
Svatý Alfons je nositelem titulu "doktor církve", který mu udělil papež Pius IX. v roce 1871 na základě jeho četných teologických spisů, zejména těch věnovaných křesťanské morální nauce. Díky svým dílům byl známý a uznávaný již za svého života a dnes je počítán mezi nejpopulárnější světce 18. století.
Svatý Alfons bývá zobrazován s křížem v rukou, shrbený - trpěl nemocí, která mu deformovala záda - spolu s knihami, růžencem a obrazem Panny Marie, které vyznával nejhlubší úctu.
Jméno Alfons je germánského původu a znamená "připravený k boji", "ten, kdo je připraven"; je zajímavé, že jeho život se nakonec stal naplněním významu jména, které mu vybrali jeho rodiče.
Tento italský světec, rodák z Neapole, se narodil 27. září 1696. Ve dvanácti letech byl přijat na právnickou fakultu a v šestnácti letech získal doktorát z občanského a kanonického práva. Je autorem řady známých děl: Praxe lásky k Ježíši Kristu, Příprava na smrt, Sláva Panny Marie. Zvláštní místo mezi nimi zaujímá jeho Theologia moralis (Morální teologie), což je velmi vlivné dílo, používané po staletí při formaci kněží.
Svatý Alfons proslul také svými krásnými a poučnými kázáními. Kázal prostě a učil misionáře: "Kázání bez logiky je rozptýlené a nevkusné. Nabubřelé kázání lidi neosloví. Za sebe mohu říci, že jsem nikdy neměl kázání, kterému by nerozuměla i ta nejprostší žena."
Závěrečná část tohoto citátu vyžaduje menší vysvětlení. Není ani urážlivý, ani sarkastický: v době svatého Alfonse byly ženy jen zřídka vzdělané. Takový stav se v průběhu času změnil a světcova slova je třeba interpretovat spíše jako vyjádření toho, jak si byl vědom sociálních rozdílů a že jeho záměrem bylo nebránit vzdělání a oslovit všechny.
Díky této pastorační citlivosti Alfons svým způsobem vysílá dnešním kazatelům silné poselství: kněz musí dbát na to, aby jeho kázání bylo skutečně prostředkem ve službě lidem, aby se mohli dostat k Bohu, a ne překážkou, která mate nebo zkresluje poselství evangelia. V tom spočívá výzva pro každého kazatele, který chce hlásat Krista, nikoli sám sebe. Alfons to dobře věděl.
Na druhé straně je svatý Alfons zdrojem hlubokých a inspirativních myšlenek, takových, které mohou vést člověka v jeho každodenním zápase. K jeho nejznámějším výrokům patří: "V duchovní oblasti nejsou slabí a silní lidé, ale lidé, kteří se nemodlí, a lidé, kteří se modlit umí." Je to provokace pro sebemrskačskou duši a výzva k důvěře v sílu modlitby.
Svatý Alfons Maria zemřel ve věku 90 let 1. srpna 1787 a byl kanonizován papežem Řehořem XVI. v roce 1839.
Zdroj: Aciprensa